Tohle je můj letošní dárek k valentýnu od Nikitki.
Ještě jednou díky, Nikí!
Severus se už po několikáté přemlouval ke vstání. Opravdu se mu nechtělo, obzvláště ne dnes.
Převrátil se na druhý bok. Ležel se zavřenýma očima a přemýšlel,jak by to navlékl, aby nemusel na hodinu.
"O čem to přemýšlím! Samozřejmě že půjdu vyučovat! Přeci se nenechám zahnat do kouta. To ani náhodou."
Vymotal se z pokrývky a zamířil do koupelny. Za několik minut už tu stál v učebně. Oblečený jako vždy. S nechutí se díval na své studenty, kteří měli různě postrkáváno něco růžového.
"Nesnáším Valentýna," tiše si povzdychl.
***
"Už toho mám dost. Okamžitě VŠICHNI přestaňte žvanit a číst si vaše psaníčka. Pokud jste si nevšimli, tak před dvaceti minutami začala výuka. Upozorňuji, že z látky, kterou tu dnes vykládám budete příště psát test. Ti, co doposud nedávali pozor, budou mít problém, protože některé věci v učebnicích nejsou."
Studenti se zarazili a okamžitě ustali v dosavadní činnosti.
Severus se nepatrně pousmál a pokračoval ve výkladu.
***
"Slyšela jsem, že je dnes Snape nepříjemnější než jindy."
"No tak, Hermiono, to nám musíš hned zkazit náladu?"
"Jen jsem vás dva chtěla upozornit na to, abyste nic neprováděli, Rone."
"Pokud jde o mě, Hermiono, tak by mě spíše překvapilo, kdyby nepříjemný nebyl."
Harry si vytáhl z brašny patřičné pomůcky a usadil se na místo.
Otevřely se dveře a do učebny vstoupil Snape. Hermiona měla opět pravdu. Vypadal hodně vytočeně a na všechny vrhal vražedné pohledy.
"Tak tedy začneme. Tématem dnešní hodiny je …"
Harry si zapisoval. Opravdu by nebylo vhodné jakkoli Snape rozzuřit.
Psal a psal. Najednou si všiml, že mu z brašny vykukuje něco růžového. "Co to je?"
Nepamatoval si, že by dostal nějakou z těch stupidních valentýnek. Snažil se soustředit na výklad, ale růžový růžek neznámé obálky mu v tom nijak nepomáhal. Neustále pošilhával jeho směrem. Už to nedokázal vydržet. " Já prostě musím zjistit, co je tam napsané a kdo mi to dal."
Nenápadně se pomaličku přišoupával ke své brašně. " Hlavně mě nesmí zmerčit Snape, to by byl průšvih!" Kousek, už jenom kousíček…Vítězoslavně schoval svou kořist pod lavici.
"Ták a už se jen podívat."
Otočil obálku v ruce. Nebylo na ní nic zajímavého, prostě růžová obálka s jeho jménem.
"Na obálce nezáleží, důležitý je obsah."
Pomaloučku potichoučku vyňal dopis a začal číst.
Srdce se mi rozbuší a je mi dobře na duši,
Když tebe spatřím, na obláčku se vznáším.
Sním o tvých rtech na těch mých
Co mi na to odpovíš?
Chci tě vískat ve vlasech
A šeptat obscénnosti.
Já jen, že rád tě mám
A po paty tě zulíbám.
Z
Harry vykulil oči a nevěřícně civěl na místo, kde místo podpisu byl Zmijozelský znak. Byl úplně vykolejenej a zapomněl dávat pozor.
***
Severus vykládal novou látku a přitom jestřábím zrakem prohlížel celou třídu. Hledal nějakou známku přítomnosti něčeho růžového. Nic nenašel. Oddechl si. Konečně!
Náhle se zarazil. "To není možné. To je snad nějaký vtip!"
Severus se napřímil.
"Pane Pottere! Můžete mi laskavě vysvětli, co přesně to tam děláte?"
Jmenovaný student sebou trhl.
"No…já…vůbec nic…"
"Myslíte si snad, že jsem tak stupidní! Okamžitě tu věc schováte. Strhávám Nebelvíru 30 bodů za narušování výuky. A také vám uděluji školní trest. Dnes v sedm hodin se budete u mě hlásit."
***
"Harry, copak sem ti to neříkala? Proč si nedával pozor? A co sis to vlastně četl?"
"Správně, co sis to četl, Harry?"
"Nic zajímavého, Rone. Já vím, že jsi mě varovala Hermiono. Prostě sem si nemohl pomoct, no."
"Že je to ale parchant! Dát ti trest zrovna dnes. To asi na ples nepůjdeš, co?"
Hermiona spražila Rona pohledem.
Harry je moc nevnímal a přemýšlel o své valentýnce.
"Kdo mi to mohl poslat? Kdo kruci ze Zmijozelu ví, že se mi líbí kluci?"
***
" Co jsem komu udělal! Kdo si vymyslel takový den. A ještě ke všemu mám na krku Pottera. Dneska si ho vychutnám!"
Severus se potutelně usmíval.
"Vlastně se mi podařilo vykroutit se z dnešního plesu. Alespoň jedna pozitivní zpráva."
Osprchoval se a v županu se usadil v křesle. Ze stolku si vzal rozečtenou knihu a relaxoval.
***
Harry zaklepal na dveře kabinetu.
"Vstupte."
Nejistě vešel a čekal. Severus seděl u stolu a opravoval nějaké práce. Aniž by vzhlédl mu dal pokyny.
"Dneska to žádná sranda nebude," řekl si Harry. Tolik úkolů mu Snape ještě nikdy nedal. "Nu co. Stěžování mi nepomůže. Čím dřív začnu, tím dřív skončím."
"Žádné připomínky ani schovaná psaníčka, pane Pottere?"
"Ne, pane profesore."
***
Severus se na Pottera zadíval. "Zajímavé." Potter bez jakýchkoli řečí dělal určenou práci.
Vyrostl v docela pohledného chlapce, to musel uznat. Tmavé, neposedné vlasy, pohledná tvářička, pěkná figura … určitě má mnoho nápadníků. Odtrhl pohled od téměř dospělého chlapce a pokračoval v opravování.
***
Harry se vážně činil. Už měl skoro půl zadaných věcí splněných!
Tu se otevřely dveře a do místnosti někdo vstoupil.
"Severusi, jsi tu?"
Tenhle hlas by poznal kdykoli. Lucius Malfoy!
***
Severus nevěřícně koukal na příchozího.
"Co tu děláš, Luciusi?"
"Přišel jsem tě navštívit. Je na tom snad něco špatného?" Lucius se usmál a mrkl.
Pohled mu padl na Pottera.
"Budete tu ještě dlouho, pane Pottere?"
"Dokud nedodělám svou práci." Harry odsekl a pokračoval v rovnání ampulek.
Lucius upřel na Severuse velmi výmluvný pohled.
"Ehm, myslím, že by to pro dnešek stačilo, pane Pottere. Můžete jít."
"Ale já to ještě nedodělal!"
"Nerozuměl jste mi snad?"
***
"Tak tohle bylo divný."
Harry rázoval sklepením. Snape ho nechal odejít od nesplněného trestu.
Zamyslel se. Přestal vnímat své okolí až tu se náhle zarazil.
"Malfoy! To snad není možné. Už druhý během pěti minut."
"Ahoj, Pottere. Tak co, dostal si valentýnku od některé ze svých obdivovatelek?"
"Do toho ti nic není! Ale když to tak chceš vědět, tak dostal."
Draco k Harrymu přistoupil blíž.
"Vážně? A kdo je ta šťastná?"
Harry nevěděl co říci.
"Ty to snad nevíš? To je smutný." Draco si stoupl vedle něj. Naklonil se a něco mu pošeptal.
Harry zrudl až ke kořínkům vlasů. Světlovlasý chlapec mu rukou vjel do vlasů.
"Tak co na to říkáš, Harry?"
***
"Dnes jsem tě opravdu nečekal. Neříkal jsi mi náhodou, že Valentýna neslavíš?"
"Neslavil jsem, ale teď je to jiné. Mám přeci tebe."
Severus byl opravdu překvapený. Celý den byl nevrlý právě proto, že všude narážel na zamilované páry a růžová psaníčka a jeho miláček při tom nechtěl o Valentýnu ani slyšet.
"Něco tu pro tebe mám." Lucisu se tvářil tajemně.
Ať se však Severus díval jak se díval, žádný balíček neviděl.
"A kde je?"
"Počkej chvíli. Jsi moc netrpělivý."
***
"Draco" vzdychal Harry, rty přitisknutými na jeho. Seděl na lavici v jedné prázdné učebně a hrudí se k Dracovi tiskl. Hlavou mu ze začátku běželo mnoho vět, např. :
" Co to dělám! Vždyť se tu líbám s Malfoyem a líbí se mi to."
Teď už se ničím takovým vůbec netrápil a jediné co ho zajímalo bylo, jak k sobě Draca přivinout ještě víc. Draco Harryho líbal a rukou mu šmejdil pod tričkem. Když se neposedná ručka dotkla opasku u kalhot, jeho majitel vypískl.
"To přeci nejde, Draco. Co když nás tu někdo najde?"
"Kdo by nás tu hledal."
***
Lucius se usmál. Shodil ze sebe hábit. Přistrčil si k sobě židli a obkročmo na ni sedl.
Severus stál na místě. Sledoval svého přítele, jak si zády k němu rozepíná košili. Ta se v mžiku snesla na zem. Lucius naklonil hlavu a všechny plavé vlasy, které mu splývaly přes záda, rukou shrnul.
Severus zatajil dech. Vyzývavá póza, labutí šíje, odkrytá záda a na nich text.
" Klidně můžeš jít blíž," uchechtl se Lucius.
Severus tak učinil a spatřil slova psaná černým inkoustem, jenž se na bělostné pokožce obzvlášť vyjímala.
K Valentýnu chci ti přát
A své tělo ti k dispozici dát.
Líbej mě či týrej
Ve své moci mě máš.
Hlavně mě však neopouštěj,
Protože rád tě mám.
"Jsi blázínek."
Severus Luciuse objal. Spočinul tváří na bělostném hrdle. Nosem po něm přejížděl a vdechoval libou vůni. Nos vystřídaly po chvilce rty. Lucius div spokojeně nepředl.
Jemné laskání najednou skončilo.
"Takže si s tebou mohu dělat co budu chtít, říkáš?"