Ano, vlna infantilnosti zapluvuje Caitíkovu fantazii.
Start: hodina dějepisu (velice doporučuji všem, kteří se nacházejí ve stejné situaci jako já - rozuměj, sedíte v první lavici uprostřed, váš spolucedící má založené ruce na hrudi, skloněnou hlavu a prokazetelně tvrdě spí)
Pokraočvání: volná hodina po dějepisu (Cait hačala na katedře a kreslila tenhle nesmysl, Ai v lavici před ní kreslila stripy s Gaarou a Nika seděla v lavici s Ai, měla vytažené anilinky a vybarvovala dvě novoroční péefka, nejsme my ale sympatická partička úchyláků?)
Konec: sledování CSI: Miami neboli Bůh Caine opět zachraňuje nevinné. Matinka seděla vedle mě a trousila poznámky ve stylu: "Je ti šestnáct ne šest!" "Je to úchylný." "Vůbec to neni roztomilý." "Máš to vůbec zapotřebí?"
Ano, mám XD!


Pro nechápající - Caitíček byla tak zoufalá a hladová, že skočila do vlastní pasti a spapkala jablíčko.