Červená karkulka
8. listopadu 2008 v 20:33 | Cait SidheNika měla ve středu narozeniny, víme?
A Cait jí v návalu cukrového opojení slíbila slash povídku.
No, četla jsem to už tolikrát, že se mi to zdá příšerné a ještě děsnější, ale Nice se to docela líbilo ...
Asi už mám menší úchylku na překopáváním slušně vychovaných pohádek XD.
Enjoy.
Darováno mé nejmilejší Nice a s jejím svolením publikováno.
Once upon a time ...
"Děti!" Z patra se ozval dusot mnoha párů nohou. Do kuchyně opatrně nakoukly čtyři zrzavé hlavy, jedna bruneta a jeden černovlasý mladík.
"Dnes má svátek pan profesor Snape!"
Napjatá chvíle ticha.
"Kdo z vás mu odnese košík s vínem a koláčem?" Paní Weasleyová se zkoumavě zahleděla na šest kandidátů.
"Já jsem si chtěla řečíst učebnici Přeměňování pro 6. ročník!"
"My máme v pokoji rozdělaný lektvar, je extrémně výbušný a zabere nám celý den!"
"Já jsem včera slíbila, že ti pomůžu s prádlem!"
"Já ... si musím uklidit pokoj!" Než se černovlasý mladík nadál, zůstal v kuchyni s paní Weasleyovou sám.
"Ale Harry, drahoušku! To je od tebe tak hezké! Já vím, že s panem profesorem nevycházíte, ale tohle bude určitě znamenat skvělý začátek tvého šestého ročníku!" Hůlkou přivolala jakýsi kus červené látky.
"Myslela jsem, že půjde Ginny a upravila jsem jí tenhle hábit. Je na něm mnoho ochraných zaklínadel. Ale to nevadí, jen ho zvětším! Šup, obleč si ho!"
"A sundej si košili, dnes je velké vedro! Stačí, když si vezmeš kalhoty a hábit!" Harry se rezignovaně vysvlékl z košile a oblékl si hábit.
"Ukaž? Perfektně sedí! Senzace! Tak. Tady máš košík. Je v něm višňový koláč, co jsem ráno upekla, Severus ho má moc rád. A taky láhev vína na posilnění, Severusovi není poslední dobou nejlíp." Vrazila Harrymu do jedné ruky košík, do druhé krabičku s letaxem.
"Vem to do hostince U Myslivce a pak pěšky skrz les! Hlavně nescházej z cesty, mohl bys potkat divou zvěř nebo Smrtijeda, Malfoy Manor je hned za lesem!" Postrčila ho ke krbu.
"A pozdravuj ho!" Harry se naposledy ohlédl na mávající paní Weasleyovou a hodil letax od krbu.
"U Myslivce!"
***
Vypadl z krbu v hostinci. Věnoval překvapené hostinské plachý úsměv, popadl svůj košík a vycupital ze dveří. Ocitl se na staré, prašné cestě vedoucí do lesa.
Severus má letní domek v lese na louce.
Rozepnul si první dva knoflíky hábitu, vybral ze svého poměrně chudého repertoáru nejsnadněji pískatelnou písničku a vykročil. Brzy minul první stromy a cesta se pomalu ale jistě měnila v pouze vyšlapanou pěšinu. Překvapeně se rozhlédl. Vysoké stromy, keře i přízemní keříky plné jakýchsi barevných bobulek, zelená tráva pod nohama, chladivý vzdoušek, paprsky slunce deroucí se skrz i ty nejdrobnější mezírky v korunách stromů a vysoká, přízračná postava s dlouhými vlasy, které se v tom světle nádherně třpytily. Okouzleně na ni zíral. A postava se otočila. Upřela na něj své šedé oči.
"Kampak, chlapečku?" Chladný hlas jej probral a on konečně identifikoval onen vílí přelud jako Luciuse Malfoye.
"No ... n-no přece ... za Snapem. Profesorem Snapem. Nesu mu k svátku láhev vína a koláč."
"Ale to je daleká cesta, nechceš si tu se mnou na chvíli sednout a odpočinout si?" Harrymu se skoro podlomila kolena, když na něj Malfoy starší mrknul.
"Já ... já myslím, že n-ne." Lucius pozorně sledoval jeho ruku, jak si přitahuje límec hábitu k tělu. Po Harryho tváři se rozlil lehký ruměnec.
"A co doprovodit? Severus je můj starý přítel, měl bych mu také popřát. Půjdeme spolu, co říkáš?" Přistoupil k němu blíž.
"Pomůžu ti s košíkem, chceš? Určitě je na tebe těžký." Položil svou ruku na Harryho, která křečovitě svírala ucho košíku.
"Eh ... to .... to vážně není nutné." Lucius lehce přejížděl nehty po jeho pokožce.
"Já ... já bych ... měl ... jít." Sklonil se, políbil Harryho na ucho a plynule pokračoval na krk. Chlapec přivřel oči a slastně zavzdychal. Lucius ho druhou rukou uchopil za bradu a přitáhl k polibku. Pronikl jazykem za pootevřené rty. Harrymu se zatočila hlava a chytil se Luciusova hábitu. Když se Lucius odtáhl, prudce otevřel oči. V návalu nezastřeného vnímání si uvědomil, co vlastně dělal. Odstrčil Luciuse a s výkřikem utekl pěšinou hlouběji do lesa.
Malfoy starší si mlsně olízl rty. Chvíli ještě hleděl za svou vyhlédnutou obětí, poté se přemíštil k Severusově domku.
***
Vstupní dveře se rozlétly dokořán, Severus sebou lektnutím trhl a upustil talíř s dortem. Otočil se, až mu zástěra zavlála okolo boků a zle se podíval na Malfoye staršího, který se klidně opíral o futro.
"Zdravím, Severusi, mohu dál?" Bez odpovědi došel ke Snapeovi do kuchyňského koutku.
"Hmm, že by dort?" Věnoval pozorný pohled rozpláclému čemusi na podlaze. Severus jen ztěžka oddechoval. Vypadalo to, jakoby pomal počítal do deseti. A ještě jednou. A ještě ...
"Jasně, vždyť ty máš svátek." Severus se na něj překvapeně podíval.
"Ty víš, že mám svátek? Nesmysl. Kdo ti to řekl?"
"Potter." Následoval mnohem překvapenější pohled.
"Potter? P-O-T-T-E-R? Ten Potter? Slavný Harry Potter?"
"Hmmm. Je na cestě sem, má košík s vínem a koláčem. A takový sexy hábit," Lucius zavřel oči a zavzpomínal," červený. Myslel jsem, že se zblázním."
"A já jsem si tam zrovna stál, vyhříval jsem se na sluníčku, víš? Když jsem ho uviděl, schválně jsem pohodil vlasy, takhle." Malfoy elegantně pohodil svou bohatou hřívouz, přičemž upíral na Snapea dychtivý pohled.
"Měl rozepnuté knoflíčky, tady u krku," pokračoval Lucius v popisu a názorně si rozepnul své dva knoflíky. Druhému muži ukápla slina.
"Pak si ten límec trošku přitáhl," doplnil. Severus napjatě pozoroval každý jeho pohyb.
"A pak mi utekl!" zaskučel, a aby dokázal svou frustraci, objal Snapea zezadu. Ten ucítil, jak ho do zadku tlačí Luciusova erekce. Ovládl své choutky a místo samaritánského sexu se rozhodl pro uražení se.
"A co si jako myslíš? Že když to nepůjde s Potterem, přijdeš a ošukáš mě? Vypadám snad jako nějaká děvka? Vypadni, Luciusi, vypadni, než ti něco udělám!"
"Ale no tak, Severusi," vrněl mu Lucius do ucha. Jeho prsty začaly jemně hladit Severusův hrudník.
"Já tě neberu jako náhradu," jednou rukou rozvázal Snapeovu kuchyňskou zástěru," já tě moc chci. Toužím po tobě, ty můj poklade." Severus stál stále ztuhle jako prkno.
"Přece bys netrucoval, když máme takové krásné odpoledne přímo stvořené pro milování," šeptal dál Lucius. Následně začal lehkými polibky ochutnávat jeho krk.
"Za tohle tě vážně nesnáším," zasténal Severus, uvolnil svůj napjatý postoj a nechal se laskat. Malfoy, dobře si vědom svého vítězství, otočil Severuse čelem k sobě, políbil na rty a jal se zápolit s knoflíky jeho košile. Nenápadně ho posunoval k posteli.
***
Ozvalo se nesmělé zaťukání.
"Kdo je to tam?"
"To jsem já, Harry Potter, nesu Vám láhev vína a koláč k svátku!" Lucius rychle přehodil přes spícího Severuse a aspoň svůj klín deku.
"Tak pojď dál. Není zamčeno." Harry opatrně vešel a rozhlédl se. Na zemi leželo několik kusů oblečení. Tvořily cestičku k posteli stojící ve stínu na druhé straně místnosti, rozhodl se je následovat.
"Profesore, nemáte nějaký jiný hlas?"
"To víš, není mi úplně dobře." Harry zamžoural do postele.
"Profesore, nemáte moc světlé vlasy?"
"To je tím dopadem světla, Harry." Nedůvěřivě si Snapea prohlédl. Všechny jeho smysly ječely něco o nebezpečí.
"A profesore, nemáte nějak moc nohou?"
"To je nás tu víc, abychom tě mohli lépe znásilnit!" Lucius vyskočil z postele a pevně Harryho objal.
"Jááááááááh!"
Snape sebou trhl. Otevřel oči. Zpozoroval Luciuse, jak nedočkavě zbavuje Pottera rajcovního červeného hábitu. Musel uznat, že vážně vypadá lákavě. Pak zaregistroval košík položený na kraji postele. Začal se probírat jeho obsahem. Nabídl si víno a požitkářsky se rozvalil na posteli.
Lucius právě zbavil Pottera košile. Jeho ruce se velice rozhodně posouvaly po celém hrudníku dolů ke kalhotám. Harry stále ještě odporoval a snažil se vymanit. Severus se škodolibě uchechtl. Lucius hodil svlečeného Pottera na postel, kde si na něj obkročmo sedl Severus.
"Ale, ale ... pane Pottere, zase odporujete?" Vylil mu na hrudník trochu vína, naklonil se a všechno pečlivě slízal. Lehce se zavrtěl v bocích a Harry omámeně zasténal. Lucius jemně odstrčil Severuse.
"Otoč se, Pottere. A na kolena." Poslechl. Lucius mu po zádech rozmazal višňový koláč a pomalu ho lízal. Pak se přidal i Severus.
"Mnnn, tak sladký." Harry myslel, že zešílí. Dva horké jazyky na jeho zádech, dvoje ruce důkladně prozkoumávající jeho zadek a klín.
"Ach ... Merline ... tak už si mě proboha vemte!"
***
Dveře do domku se opět rozlétly. Dovnitř vpadl mladý blondýn.
"Dobrej, Severusi, není tu můj ... ?" nedořekl a naštvaně rázoval k posteli.
"Tati! Co tu zase děláš? Matka tě shání. Přijela Belatrix!" Lucius se neochotně hrabal z postele.
"Promiň, Severusi, že tě zase otravoval. Tati, obleč se laskavě!" Draco věnoval otci nabroušený pohled.
"Hmmm," zamumlal Snape a kochal se pohledem na Luciusův zadek.
"Víš, volal Brumbál. Ta slepice Weasleyová ti poslala dárky po Potterovi. Můj otec bydlí za rohem, s nim polovina bývalého obyvatelstva Azkabanu a ta ... ho sem klidně pošle s dárky! Prý se nějak moc dlouho nevrací, půjdou ho hledat. Nepotřebuju, aby mého otce našli ... ehm ... tady," rychle šeptem pokračoval Draco.
"Kdyby přišel, tak ať tady proboha zůstane a dejte zprávu. Pohyb, tati!" Lucius si konečně oblékl i hábit. Draco ho nemilosrdně táhl ven.
"Měj se, Seve!" Za Malfoyi práskly dveře.
"Už jsou pryč?" Zpod peřin vykoukl černovlasý mladík. V zubech držel nádhernou višeň.
"Jooo," protáhl Severus a mlsně si ho prohlédl," slyšels Draca, máš tu zůstat ... ."
Lehce Harryho políbil na rty a uzmul višeň.
"Asi budu chodit častěji."
Komentáře
Jasmina: to je jedna malá edíra... jenomže dokážeš si představit, jak jsme se u toho s Nikou chlámaly smíchy?
vida ... já věděla, že to musim předělat, jenže když jsem to tak četla a hledala, co a kde ... tak jsme to nějak automaticky ignorovala XD
O:-)
Ještě teď se lámu v pase, smíchy. Super, jak to děláte, že vám to tak jde. No jo, někdo má a někdo nemá, talent. Já ho prostě nemám. Stála jsem až za vámi a vy jste si šli přidat víckrát.
ehmm...jak mohli Potterovi sundat košili a ,když ho Weasleyová přesvědčila,aby si ji nebral...*scratch*