(Vítám porkočilé vařiče a pečiče, kteří mi do toho určitě budou kecat.)
Vítám všechny nešikovné kuchyňky či kuchyně, zdravím všechny "levé", protože přesně to jsem já. Můj pobyt v kuchyni, obzvláště při komunikaci s troubou, vyžaduje neustálý dozor, aby nehrozil výbuch. A vsaďte se, že bych svedla i atomový.
Před dávnými a dávnými časy, neměla Caitík kuchyň (a vše co s ní souvisí) vůbec ráda, samozřejmě vyjma konzumace papů. Matinka přesto projevila obdivuhodnou trpělivost a snahu o Caitino kuchyřské vzdělání(o umění se dodnes nedá mluvit). I přes Caitíkovi otrávené kecy a drobné nehody mi nestále opakovala: "Ty nemůžeš být v kuchyni nešikovná. Všichni v naší rodině jsou na kuchtění šikovní."
A Caitík jí jednou odpověděla, že všechno je jednou poprvé. To pak matinčiny pokusily přestaly a kuchyň začala ovládat sestra, rozuměj - umí sama udělat bábovku, třeba i s čokoládou, a všichni to přežijeme, navrch se tváří, jak ji to baví ...
Jenže pak maminka změnila job a tím nastala velká změna i v Caitíkově režimu. Ono je to fajn, když každý den matinka přijede nejpozději v pět odpoledne a uvaří vám. Nebo líp - přijede z práce(vzdálená 2km) přes polední pauzu a uvaří vám. To byly časy. No a najednou matinka přijíždí buď ve tři, nebo v devět, nebo v osm ... Musíte uznat, že živit se přes týden chlebem s máslem zvládne jenom chlap, čili nastala nová etapa Caitíkova života - uvař nebo zemřeš hlady. A Caití vůbec není hamižná a sobecká, takže se s vámi o své nápady, pokusy(úspěšné i ty horší) ráda podělí.
Jsem čekala, že řekneš: Musíte uznat, že živit se přes týden chlebem s máslem zvládne jenom chlap, čili nastala nová etapa Caitíkova života - změň pohlaví nebo zemřeš hlady.