close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Maureen

11. října 2008 v 23:03 | Cait Sidhe |  Ony
Jsem teď nějak nebezpečně aktivní, nezdá se vám?
(a to si dokonce odvažuju představovat, že všechny ty mé výplody okomentujete XD)
Z bůhvíjakého důvodu jsem se dala do uklízení dokumentů a našla jsem jednu rozpracovanou povídku. Nevím, proč jsem ji kdysi nedokončila. Nejsem si jistá, jestli jsem ji náhodou nechtěla rozvíjet úplně jinak XD.
Zatím ji dávám jako jednorázovou, ale chci v ní pokračovat. Nějak se mi ten nápad usadil v hlavě. Psychologický, abyste věděli => skončí to katastrofou, protože psychologie a já prostě nedokážeme najít způsob, jak se dorozumět XD. Ale když si to tak přehrávám v hlavě, vypadá to zajímavě, tak schválně co z toho vyleze. Kdyžtak mě ukamenujte.
Mimochodem Uzumaki má čtvrou kapitolu! Už jste viděli opravdu zvrácené užívání spirál ...?

Sedím na studené kamenné dlažbě. Obejmu si kolena. Je tu strašná zima. Natáhnu se po dece, co mi sem milostivě hodili. Slyším nerzvózní hlasy mé stráže.
Bojí se.
A přitom věděli, že se to stane. Všichni to aslepoň tušili. Teď je to tady. Po Malfoy Manor se nese křik. Řád se odhodlal. Konečně. Vyhrají. Smrtijedů je málo a Voldemort nemá dost sil. Nemůže to být dlouhý boj. Za chvíli už tu budou, určitě. Ty dva přede dveřmi zabijí. Kéž by.
Vezmou mne ven. Ano! Ano! Ano!
Musí mě zachránit.
Přesto uvnitř sebe cítím nervozitu. Jeho nervozitu. On se taky bojí. Neví, jestli to vyjde.
Zkouším si představit sluneční světlo, netušila jsem, že mi bude tolik chybět.
Položím si hlavu na kolena a zavřu oči. Ať už je to všechno za mnou.
Všechno postupně umlká. Uplynuly už hodiny? Stráže utekli už dávno. Nebo je to teprve nedávno? Ale proč ještě nikdo nepřišel?
"Tady, podívejte. Mělo by to být ono, nemyslíte?" Chci vyskočit a křičet, že jsem tady. Chci bušit pěstmi do dveří. Chci žít.
Opřu se o chladnou, kamennou zeď, abych vstala.
"J … já …," zachraptím.
"Jestli tam někdo jste, prosím, odstupte ode dveří!" Sesunu se zpět na zem a přitisknu ke stěně.
"Bombarda!"
Dveře se rozlétají na tisíce kousků. Rychle přivírám oči. Do kůže se mi zabodávají třísky.
Chvíle ticha. Opatrně rozevírám víčka.
"Někdo tu je! Pojďte sem!" Dovnitř vchází jakýsi muž. Nepoznávám ho.
"Klid, slečno. To bude dobré." Bere mě do náručí. Jen ho pozoruji. A nehci něco říkat. Proč taky …
"Držte se, slečno. No tak, chyťněte se mne. Profesore, tak kde jste?" Pokládá si moje ruce na ramena. Mám se jich držet?
"Co je? Našel jste někoho …?" Další postava. Cítím, že mě pozoruje. Ten hlas se mi zdá povědomý. Nebo si to jen představuji?
"Merline, tak je to pravda. Ten hajzl měl pravdu! Jdeme. Musíme to říct ostatním." Naklání se nade mnou, oba.
"Jste zraněná?" Prostě jen pozoruji. Nechci jim nic říkat.
"Vezmeš ji, nebo použijeme mobilicorpus?" Cítím lehké pohlazení po vlasech.
"Je lehká, ponesu ji." Svět se začíná hýbat. Takovým houpavým pohybem. Vycházíme z mé cely.
Sbohem.
Přežila jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aife Aife | Web | 12. října 2008 v 8:56 | Reagovat

Ale jo, Caití... Na to, že je to první niterněji zaměřená povídka, se ti celkem povedla...

Jo a dotaz: kteří dva to byli?O:-)

2 Polgara Polgara | Web | 12. října 2008 v 11:22 | Reagovat

No, hezké počtení při nedělním dni. Je to zvlášní povídka, ale pěkně napsaná.

Mimochodem, moc ti děkuji za komentáře dobrá vílo, a jestli chceš pročíst můj blog, máš co dělat do konce roku 8O)))

3 Cait Sidhe Cait Sidhe | Web | 12. října 2008 v 19:56 | Reagovat

Ai: to ani já sama nevím XD, ale jeden z nich byl Remus, aspoň myslím *zkouší neúspěšně nahodit včerejší paměť*

Pol: nějak postupně se tím ci prokousat XD, fakt *zdvíhá překřížené ťapky v přísaze*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama