28. října 2008 v 19:04 | Nika
Chicht, zase jsem nebezpečně aktivní! Žjůůůů!
*třísk*
Ticho! Aktivní je Nika.
Zde si počtěte. Její slash.
Mimochodem ona se zveřejněním souhlasila.
Ani jsem ji nebila, nemučila ani nevydírala ... jako to dělala ona mně kvůli ... kvůli jistým záležitostem!
Jen by byla ráda, kdybyste její dílo nečetli.
Přejeme příjemnou zábavu.
Howgh, domluvily jsme.
levandule lékařská
napsala Nika
Lucius se opřel o stěnu temné, chladné chodby. Prudce oddechoval. Snažil se nemyslet na tu šílenou bolest celého svého těla. Nesouhlasit s Pánem zla se opravdu nevyplácí. Téměř se mu zatmělo před očima, když na něj seslal Cruciatus.
Zatnul pěst, odlepil se od zdi a pokračoval v cestě. Naštěstí už to nebylo daleko, takže za pár chvil dorazil ke svému cíli.
Otevřely se dveře a ucítil onu velmi povědomou vůni. Nestál tam nikdo jiný než známý mistr lektvarů, profesor Snape.
"Ách - jó!"
"Říkal jsem si, zda dnes nepřijdeš," řekl a pustil ho dál do svých komnat.
Následovala trapná chvíle ticha.
"Přestaneš se už na mě takhle koukat a konečně mi pomůžeš?" zasupěl Lucius.
Odvrátil se od propalujícího pohledu svého dlouholetého přítele.
"Dobře, pojď za mnou."
Lucius následoval Severuse do koupelny.
"Sundej si věci, já zatím připravím koupel."
Lucius se dle pokynů začal svlékat. Jeho přítel mezitím otevřel kohoutek a vana se pomalu plnila horkou vodou. Když už hladina sahala někam k okrajům, zavřel uzávěr a pokynul Luciusovi. Ten se s blažeností do lázně ponořil. Obklopilo ho teplo a bolest krapítek ustoupila.
"A to má být jako všechno? Myslel jsem si, že jsi mistrem ve svém oboru," postěžoval si Lucius. Nepatrně sebou trhl, když se k němu Severus naklonil.
"Víš, jsi moc netrpělivý, příteli," zašeptal mu do ucha. Severus otevřel již předem připravený flakónek. Lucius se zděšeně otočil.
"Snad mě nehodláš napatlat tímto, jistě dívčím, parfémem!" prskal.
Severus nakrčil obočí a zamračil se.
"To jsem si mohl myslet. Toto je levandulový olej. Pomáhá při bolestech, migréně a celkově oživuje organismus. A tu poznámku o dívčím parfému si vyprošuji, protože je můj oblíbený!"
Lucius se obrátil. Snažil se skrýt své rudé líce.
"Promiň. Tak pokračuj. Jo a voní to moc pěkně."
Severus přistoupil blíž a nalil pár kapek na bělostnou pokožku. Poté na ni položil své ruce a začal jemně masírovat. Lucius si to užíval. Svaly mu povolovaly a on sám téměř vrněl jako koťátko. Severus se opravdu činil. Masíroval jemně a přitom důkladně. Nejdříve ramena, záda, podél páteře a krk.
"Ách-jó! Možná si to myslíš, Severusi, ale já nejsem porcelánová panenka. Tak přitlač!"
"Jak si milostpán přeje."
Doteky zintenzivněly. Za chvíli se k dlaním přidala i ústa. Z Luciusových rtů se začaly linout vzdechy. Severus ho škádlivě kousl.
Lucius se napřímil a stáhl Severuse k sobě.
"Podívej se na mě! Mám úplně mokré věci!" soptil Severus.
"Tak to sundáme, ne?"
Lucius se usmál. V očích chtíč, přitáhl si Severuse a vášnivě políbil.
Ty jsi můj
levandulový,
úplně celý celičký, levandulový,
nádherně levandulový,
u-hm, levandulový!
Koupelna byla plná páry a levandulových výparů. Dvě těla se k sobě vášnivě tiskla a proplétala. Horké polibky, chtivé ruce, vzdechy, touha po uspokojení …
Mívám chuť žárlit na ten květ.
To ovšem znáš už nazpaměť:
"Ať uschlé lístky vezme čert",
říkáš, "i bez nich - ´Ááách jó!"
Noc jednou skončila, ale vášeň rozhodně ne …
Léta, snad z úcty k tradici,
kupuji celou krabici.
Přes ni i papír balicí
cítím, že řekneš - Ááách jó!
…
Konec
*tleská tlapičkama*
Líbilo!