Tak, trošku jsme s Aifikem hnuly prstíkama a je tu další část Rebbecy. Upozorňuji, že text byl mizerný, místy trapný a naprosto neglosovatelný(promiňte tedy často chybějící humor). Tímto děkuji Aife, že glosovala jako první, abych se mohla alespoň něčeho chytit.
Snad jsem vás neodradila od čtení ... :-!
Tak a druhá kapitolka k Žaludeční a střevní Záškuby...:)) (Spíš PsaR - Poblinkat se - Snadno a Rychle)
'Probùh, co jsem to udìlala..napsalas dvě tečky místo tří, jestli myslíš tohle.Vždy já jsem nazvala svou vlastní sestru mudlovskou šmejdkou a na sebe jsem zapomněla!. Sakra!! Do hajzlu, to jsem nechtìla.' (My jsme si taky øíkaly, co to meleš za exkrementy...)Jo, to už je čistě tvůj problém, zmijozelská mrcho.
"Nad čím přemýšlíš,kočičko???(UŽ TO MÁM! Je to zobrazení svaté Trojice! Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý! A pak že jsou katolíci monoteisti...)" ozval se jí u ucha nenávistný(úlisný)hlas Luciuse, který má evidetně miminální biologické znalosti.
"No nad tebou ne. To je trochu moc nad mou mozkovou kapacitu. A dej ty svoje pracky pryč z té brokovnice, já mám ze střelných zbraní strach!." Rebecca nasupeně setřásla jeho ruku(Luciusi, okamžitě ji zastřel, nebo už ti nikdy nic nepůjčím!) a sedla si mezi Narcissu a Severuse (Tak moment... Narcissa to všechno viděla a neroztrhala toho donchuána na cimprcampr? A Severus, když zřel, jak Rebecca nadává vlastní sestři - copak jí nepřichvátal na pomoc?!Ne. Ale tohle je Luckily a její originalita povídky.). Lucius se na ni naštvaně podíval, ale nechal to být.
Když se všichni studenti usadili, profesorka přivedla prvňáčky a poprava (zařazování) mohlo začít. (Do Zmijozelu přibylo) přežilo velmi málo studentů, ale nikdo (ze Zmijozelu) se o to nestaral. (Kdo by taky stál o takový malý usmrkance)Proč taky? Až se na***u a netrefim se brokovnicí, použiju atomovku.
"Vítejte v letošním školním roce(kde je moje znejmilejší, kde je moje znejmilejší čárečka?),(zde!) milí studenti. Mám tady pár připomínek od pana školníka Filche a….." Brumbál povstal a (přívětivě)nervózně se na studenty podíval naprosto ztracen v tom šíleném množství čárek a předem zděšen v očekávání, co za debility mu autorka nacpe do tlamy.
Rebecca se ušklíbla. 'No doufám, že to nebude zase půlhodinový proslov.' (Je vidět, jak je blbá. Brumbál má VŽDYCKY půlhodinovou přehlídku rétoriky, heh, ty vážně věříš, že tohle bude přehlídka rétoriky?)
A Brumbál mluvil a mluvil a Rebecca málem us(nu)la a Cait už se začínala těšit, že umírá. (Kapku drzý, ne? Od ní? Jak by mohlo!)
"No tak to je pro dnešek vše. Dobrou chuť."
Na stole se objevila hromada nahých těl ve velice zajímavých polohách. Mrtvých, samozřejmě. jídla, Rebecca si nandala trochu bramborové kaše a vzala první maso které j(i)í přišlo pod ruku. (Zdravá výživa nade vše, hlavně že je kůl, stejně to az chvíli vyzvrací. Když ne kvůli tomu, aby byla "kůl", tak kvůli debilitě povídky)
Po skvělé večeři se všichni vydali do svých společenských místností. Rebecca se dívala, jestli někde neuvidí Lilly, bohužel Lilly byla už dávno ve své ložnici a celou dobu probrečela. Ale Lilly, pššš, to bude dobré, tetička Cait ti pomůže ... Tady tohle je tvoje hůlka a existují dvě milá slova na uvítanou tvé sestry. Avada Kedavra.
Rebecca se vmísila mezi ostatní zmijozské(eláky), jenom aby nemusela být s Luciusem.I když tak úúúžasně líbá?
Když řekl prefekt heslo, Rebecca rychle proklouzla společenskou místností a rychlostí blesku zamířila do ložnice, bohužel se nedostala moc daleko. Naprostou náhodou zakopla a nakřusla si lebku. Vlezla si do postele a zatáhla kolem sebe závěsy. Myslíte, že se podřeže, nebo bude jen přemýšlet?(v tom případě se asi podřežu já)
(Trochu mi to připomíná slohová cvičení ze základky. Máma má maso. Maso má mámu. Máma je maso.)
* * * * *
Když se probudila, bylo něco kolem půlnoci. Vstala z postele, přehodila přes sebe bílé prostěradlo(župan) a šla do společenské místnosti. Zdálo se jí, že v rohu místnosti někoho uviděla, a tak se tam vydala.
"Severusi?(??(Amen)Luckily, pusť shift a §. Jsme teprve na druhé stránce a já začínám mít silně agresivní sklony)" zeptala se překvapeně. "Co ty tady v tuhle noční hodinu?"
"Stojím, aby ses měla na co tak blbě ptát. "
"Na to samé bych se mohl zeptat i já, ne??" (Kde je Duch svatej?!)Podle nejnovějších zdrojů Caitíkovi tajné služby zvrací.
Tahle odpověď znamenala, že o tom nehodlá debatovat Vážně? Holka, ty jsi rozenej Sherlock Holmes. Rebecca jenom pokrčila rameny a vyšla ze společenky. Procházela se ztichlým hradem a šíleně kvílela dávala si pozor, aby někde nenarazila na školního masového vraha(?!) nebo tu jeho opelichanou kočku.
Zrovna zacházela za roh, když uslyšela nějaké hlasy.
"Zabiju tě... Rozsápu tě..." XD. Já očekávala něco trošku jiného ... ale po minulé kapitole radši nebudu psát co XD.
"Paráda, Dvanácteráku, tak na tohle Rebecca Evansová jen tak nezapomene." (za předpokladu, že ji Cait nevezme přes hlavu tím kyjem pořádně, tvé přání je mi rozkazem O:-), spěšně opouští hrad, aby vyštrachala ze skříně svůj kyj)
"Na co bych neměla zapomenout, Blacku??" zeptala se.
"Nikdy jsi nás tady neviděla," pronesl Black svátečním hlasem a kývl na připravenou Cait.
Kluci se překvapeně otočili, takovou dutou ránu(ji by tady) teda nečekali.
(Aneb Neviditelný plášť v akci)
"Výborně, běž to dát pryč(,) Náměsíčníku, když už jsme tady Evansovou potkali osobně, tak si to s ní i osobně vyřídím." Se ti kecá, když jsem ji tak hezky praštila, co? Ale máš mou plnou podporu
Rebecca na ně koukala poněkud překvapeně, ale snažila se to skrývat za svou chladnou maskou (to si strčila ksicht do mrazáku?to víš, po botoxu jí to asi trochu napuchlo ...). "O čem to mluvíš ty jedno rozlítaný koště(cž? rozlítané koště? to má být urážka? Merline ... *brečí smíchy*)(Ve jménu)???"(amen)
Potter kývnul na Blacka a Pettigrewa a oba odešli za Lupinem.
"Ublížila (j)si Lilly. Řekla (j)si o ní, že je mudlovská šmejdka(konstatování faktu), ale na něco (j)si zapom(n)ěla, ty jsi taky mudla. No ale to je jedno, samozřejmě. Mrtvola jako mrtvola. Vyřídím si to s tebou osobně."(Koukám, že má (Potter)autorkavelkou slovní zásobu... Ale já ho stejně nikdy neměla ráda. nech ho, nebo zapomene, co jí má vlatsně udělat a budeme ji muset odkrágnout my!))
"Ehm, to se budeme prát(že já se snažím...), Pottere??(Ale Rebečko, my kouzelníci to nemusíme řešit tak mudlovsky) " Rebecca se tentokrát rozesmála upřímně, otočila se a pomalu odcházela, když v tom ji zasáhlo kouzlo a ona spadla(útok do zad, typický James Potter, typický Nebelvír).(Úžasný popis... To drama z povídky přímo čiší! Přiznejte se! Kdo z vás si ucvrnkl?Ještě ne, protože teď je to přece napínavý jako kšandy!)) Překvapeně se postavila a podívala se na Pottera, který držel v rukou ___________CHVILKA NAPĚTÍ____________ kalašnikov a s šíleným smíchem střílel poslepu hůlku.