Srpen 2008

Zápis č.6

30. srpna 2008 v 10:33 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Tak ... moc toho za ty prázdniny nepřibylo, že? Já jsem pobývala většinu času mimo domov ... ale teď přichází co? No? V pondělí, v pondělí ... ? Začátek nového školního roku!
No potěšnimbus.
Tím pádem budu pořád doma.
Skoro pořád u netu ...
Něco krásného napíšu.
Krásného? Holka tobě hrabe.
To je pravda. Dneska sem snídala a kousíček Lučiny mi upadl na stůl. Jsem na něj tak koukala a nakonec jsem ho rozmazala do také krásné kytičky ...
Hrabe ti. A nepitvej to.
Nojo ... taky se těším do školy.
Né! Už to nehul! A pusť mě k té klávesnici! Ty bys nám dělala akorát ostudu! Pusť!
Au! Nech mi, ty hajzlíku! Ty neexistuješ! Au ...
Sečteno podtrženo, chtěla napsat, že plánujeme několik povídek. Některé ve spolupráci s Aife.

Modrá a Červená

18. srpna 2008 v 11:05 | Cait Sidhe |  Zajímavé stránky, blogy ...
Představete si to! Já jsem v sedmym nebi! Nebo možná ještě vejš!
*chicht*
Asi mi úplně hráblo, ale já mám strašnou radost!
*jupííí*
Mám v oblíbených Červenou a Modrou! A oni tam maj mě! To je věc!
*tralalááá, hopsá tři metry do vzduchu*
Tak fajn, ukončuji mód "pitomoučký adolescent".
*chicht*
Ale stejně. Mé vzory, mé idoly ČaM ...
*zasněně vzdychá*
Budu to muset jít rozdejchat ... teď vás(samozřejmě i všecinky ostatní) vidět naživo a budu mít druhé Vánoce.

2.kapitola - Pád 2/2

18. srpna 2008 v 10:39 | Anet Denča(oglosováno CSN) |  Lucia Tessa Rose de la Narcis Daewsová
Stále schopni četby? To gratuluji. Račte na pokračování té slátaniny.

2.kapitola - Pád 1/2

18. srpna 2008 v 10:38 | Anet Denča(oglosováno CSN) |  Lucia Tessa Rose de la Narcis Daewsová
Po dlouhé době další glosa ... Moc se omlouvám, ale Nikitčino psychické zdraví je mi dražší než jákakoli glosa, pročež s tímto výtvorem nejspíše skončíme. Máte někdo nějaký jiný tip?
Každopádně, pečlivě si zopakujte pravidla pro čtení glos a můžete se toto nějak pokusit přečíst. A přežít.

Školní trest

1. srpna 2008 v 22:05 | Cait Sidhe
Tak, protože jsem trošičku naštvala Nikitku a ona chtěla na usmíření povídku, tak jsem se po měsíci(no možná po víc) dokopala k otevření MS Wordu a psala. Zde je výsledek mého snažení, snad se bude líbit ...
Věnování:
Nice, už se na mě nezlob.
Aifiškovi, odpusť ty zákeřné otázky a vydírání.
Všem, že ty moje ptákoviny vůbec čtete.

Zápis č.5

1. srpna 2008 v 19:34 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Ohhh deníšku!
Prázdniny v půlce, nová povídka má napsaný dvě věty, glosy se u někoho sekly, naše Mařka už asi nebude(kuk, Aifi!) a Nika si geniálně vzpomněla na herbář. Ošklivá věc takový herbář, víte? Oni vám ve škole sice řeknou, že je červen, ale jim to bude stačit v září ... jenže člověk na to začne zapomínat. A úmyslně, proč ne, je to přece na ZÁŘÍ. Teď máme ČERVEN. Pohoda, klídek. Pak se vám to zapomínání zautomatizuje. No co, pohoda, klídek. Na nějakej herbář si fakt ani nevzpomene, tak co byste se tím stresovali. Jenže potom si to do vašeho klidnýho života nakráčí nějaká Nika.
"Máš už herbář?"
"Herbář?!" Pomalu se jí chcete zeptat, o čem to proboha mele. Pak si vzpomenete na herbář, zadanej někdy v červnu. A teď máme SRPEN! Konec sladké zapomnění, sbohem milovaná nevědomosti. Nika vás samozřejmě uklidní.
"Já ještě taky nezačala."
Jako kdyby říkala: "Upřímnou soustrast."
Pak si klidně jdete, musíte na základnu, aby vás matinka mohla společně se sestrou transportovat domů. A ta Nika začne nanovo.
"A co kdybychom ten herbář vůbec neudělaly?"
Príma nápad, že? Mně se taky líbil.
"A co jí řekneme v září?"
"Nevim. Je to vůbec povinný?"
Nemuselo by být. Začnete se tím utěšovat, ale Nika je rozjetá a mele dál.
"Už to vidim. V září. Máte herbář? Pani profesorko, mně ho sežral pes. Pani profesorko, mně to všechno uhnilo. Sím, já jsem to zapomněla u babičky. A ty, Niko? Já jsem se na to normálně vybodla."
Tak pohoda, klídek, ne?
S pozdravem Cait Sidhe