Jsem sadistka.
Nebo ne?
Jsem divná.
Určitě.
Jsem cvok trpící schizofrenií.
Zcela jistě.
Jsem osoba s nekonečnou obrazotvorností.
A ujetou fantazií.
Jsem člověk představující si smrt lidí okolo sebe v mnoha variantách.
A vyhodnucojící tu nejlepší.
Jsem sadistka?
Už to tak vypadá.
Jsem tak ukecaná, že vám řeknu proč.
Bude náčrt fantazií dnešního dne.
Nahnali nás do auly jako nějaké ovce na porážku.
Hlavně že potom samotná profesorka odešla.
Nedali nám možnost volby.
Přitom hrozila smrt unuděním.
Chlápek před stupínkem byl prostorově náročnější.
Byl podobnej tomu tlustýmu mnichovi z Jména růže, co se utopil v tý lázni.
Na stupínku byly umístěny polystyrenové panely.
S kupou tištěných fotek a zbytečných informací o ničem.
Vykládal velice monotóně.
Naprosté zbytečnosti.
Chtělo se mi spát.
Ale komu ne.
V rámci dodržení pravidel slušného chování jsem použila fantazii.
Ostatní třeba i kafe nebo sluchátka.
Jak by toho chlápka šlo zabít?
Hodně způsoby.
Támhle to okno otevřít a tohle. V tom prvním by seděl spasitel s kulometem. Dávkou z té uctívané zbraně by trefil toho chlápka do hlavy.
Moc všední.
Na stupínku se objeví Caití.
Potlesk. Děkuji. Děkuji.
Ze stropu se teatrálně spustí oprátka.
Přímo před jeho obličej.
Caití mu ji navlíkne na krk.
A utáhnout.
Luskne prsty.
Póza pro fotografy bulvárních deníků.
Oprátka jde pomalu ke stropu.
Fanfáry. Poklona.
Konec výstupu.
Žádná krev. Nezáživné. Nudné.
Caití vezme zpod lavice samopal a postaví se.
Ano?
Namíří na podium. Neustávající střelbou ho prošpikuje zprava doleva.
Velmi uvolňující.
Z panelů odlétají ty malé kuličky, kousky papírů, … když se jí postaví do cesty chlápek, náboje jím prolétnou a udělají rudé cákance na jiných panelech.
To už bylo lepší, ale stále málo krve.
Znova.
Do třetice všeho dobrého i zlého.
Přichází černě maskovaná osoba.
Práskne vchodovými dveřmi, aby si získala pozornost.
Vytáhne od pasu dlouhé dýky.
Do každé ruky jednu.
Přijde k chlápkovi.
Ten zůstane oněměle zírat.
Rychlým, plynulým pohybem ho sekne přes tvář.
Krev z rány i z dýky tvoří na podlaze nádherné obrazce.
A znovu.
Druhou rukou.
Bodne ho do břicha.
Na jeho bílé košili je vše dobře vidět.
Prudce vytahuje dýku.
Krev pomalu letící v desítkách kapek na zem.
Sekne ho do krku.
Zásah do tepny.
Znovu.
Má krev na černém obleku. Vypadá to fialově.
Rychle ho podřízne.
Jako Sweeney.
Chlápek padá na zem. Osoba skáče oknem.
Obecenstvo užale zírá na jeho mrtvolu neschopné pohybu.
Konec. Běžte domů.
Vy taky.
Cait, s tebou už nikdy do kina NEJDU. Jsi pak ještě zvrácenější než normálně:P