3. května 2008 v 0:22 | Liduch(oglsováno CS a Silencius)
My jsme se tu se Silenciem sešli takhle pozdě večer a neměli jsme co dělat. Rozhodli jsme se pro sebevražednou variantu - oglosovat Liduch. Zde to máte.
Já - fialová
Silencius - světle zelená
Byla noc(fakt? Nekecej...).(mezera)Všechny studentky na(já teda obvykle spím V ložnici) ložnicích spaly(a co by tam dělaly jinýho?)(u Liduch si nemuže bejt člověk nikdy jistej).(mezera)Až na Milagros(o.O).(mezera!)Nevěděla co řešit jako první(být či nebýt?).Jako první věc by mohla skočit z okna byla asi taková-Draco Malfoy(nekomentuju...)(neeeee!).Měla ho chudák ráda. (MEZERA!)J(j)en ale (co to tu zase dělá?!) jako přítele (čárka!) jenže na druhou stranu ho zase skoro všichni z Nebelvíru nenáviděli(neřikej)(*zkoumavě prohlíží větu, jestli se nějak nepřeskupí a nezačne dávat smysl*).(Mezerááááá!!!)Od(a jednou jsme v češtině zavedli příslovečné spřežky…) jakživa panovala mezi (kolejemi) Zmijozelem a Nebelvírem neurčitá rivalita.(mezera už sakra!)(už se na to vybodni, s tou to lepší nebude)Dokonce i ona ho neměla ráda už od prvního ročníku(tak má ho ráda, nebo ne?!).Jenže teď byla v sedmém(nebi s Dracem? :D).(mezera!!!)A to jak Malfoy starší stárnul byl (jednou za sto let) o rok hezčí a hezčí.(pomalu, ale jistě umírám...)(já ci svůj kýbl!)Za chvilku měla odejít (uklízečka?) ze školy a pokračovat ve svém snu umřít a zbavit nás utrpení.Chtěla se dostal na zvěromágskou školu(cože?! já o tom nikde v knížce nenašla nejmenší zmínku), ale "k naší smůle" umřela.(*před smrtí vytahuje brokovnici*)(támhle čárka, tady velký písmeno …)Jak tak ležela(čárka!) chtěla jít do chlapeckých ložnic a půjčit si od Harryho Pobertův plánek a podívat se(a a a a umřít!), kde asi je úchylák Malfoy.(*vyhledává adresu*)Nechtěla ho špehovat, chtěla ho jen zabít jen chtěla vědět(*našel adresu*), kde je(zírá na prázdné místo ve skříni, kde má být její brokovnice, bere si kyj a hned po smrti Liduch půjde kuchnout Silencia).(*nabíjí*)Pomalu se vkradla (ta uklízečka? Juchůůů!) do chlapeckých ložnic, (*nabíjí ještě podruhé*) kde spal Harry.(*míří*)Opatrně mu z(Mistře Jane, ty to vidíš...)pod polštáře vytáhla pergamen(já taky běžně spím na papírech, je to zdravější).(*střílí*)Když vyšla na chodbu(*zabíjí autora!!*)(na jakou sakra? Pořád v Nebelvíru nebo už na školní?), pronesla: "Juchůů, viděla sem Pottera, můžu konečně umřít!!" "Slavnostně přísahám, (co se to děje?!)že jsem připravena ke každé špatnosti!(v jejím případě asi znásilní půlku Bradavic)"(autor se zvedá ze země?! :'( )poklepala na něj hůlkou a na plánku se začalo objevovat písmo napsané zeleným inkoustem a sežralo ji.(*umírá*)Rozložila ho a podívala se po všech pozemcích, jenže nikde se neobjevil štítek(taky vám po mapkách běhaj štítky?) s nápisem Draco Malfoy.Vyběhla ven před velikou bránu(a ta je kde?!).(zabít málo)Věděla, že nesmírně riskuje,_ale něco v ní v srdci (ujasni si pojmy...) j(í)i hnalo dál pod zem(*opět nepobírá smysl věty*).Zaběhla, jak nejrychleji uměla, k Hagridově srubu.Rychle zaklepala a (nervozitou) nervózně přešlapovala (a a a...a?)(já nějak nechápu, proč to dělala).Dveře se po chvíli otevřely, stála v nich Cait s napřeženým kyjem a veliká Hagridova postava se rozhlédla po okolí.(i když ona stála přímo přede dveřma)
"Co tu děláš, Mili? Takhle pozdě?" zaburácel (ono je to dobře? Wow :D)(co kdyby jí ot jenom řekl? Je přeci noc a nechceme rušit noční klid).
"Jen jsem se tě chtěla zeptat!(jo a proto křičíš?!)Nebyl tu náhodou Malfoy?" řekla udýchaně(před chvilkou si klidně přešlapovala, to se nestihla vydýchat?).
"No, víš, že jsem tu dlouho h(H)ajný, ale toho kluka jsem fakt eště nikdy neviděl!" řekl.(Milagrosina hlava odletěla v dál *stojí ve dveřích a pucuje kyj*)
"Díky, to nevadí! Dobrou noc!" řekla a odběhla.
Rychle ještě jednou rozložila plánek a hledala a hledala a hledala, až tam stojí do dnes. Zjistila, že je Malfoy teď na ošetřovně(jo, ale před chvíli prostě nebyl, že?). Co ten tak tam (obráceně!!)(*bojovně zařve a vydává se hledat autorku téhle ptákárny*) může dělat? pomyslela si. Rychle plánek strčila za pásek(taky máte pyžama s páskem?) a rozběhla se k ošetřovně. Věděla, že by ji mohla nachytat madame Pomfreyová, ale zase mohla už (Mili?) spát.(*ovládána vztekem mlátí do těla autorky*)
Vešla dovnitř. Skrz veliká(zase veliká. to už byla brána, postava a teď ještě okna) okna prosvítalo měsíční světlo a z Malfoye se stal vlkodlak :-P. Až na poslední posteli v pravé řadě ležela postava mladého chlapce (snad starého, ne?). I v rohu byla vidět jeho úzká(merline, jaká?!) hlava s plavými vlasy (on je na 2 místech najednou?!). Milagros se usmála a (v klidu) klidně(když už :-!) se k němu kradla.
"Draco? Malfoyi?" zašeptala, když zpozorovala výraz absolutní hrůzy, že se Malfoy otřásá v základech.(co je zase tohle? Otřásal? Jako oslíčku, otřes se?)
"Copak?" řekl a otočil se k ní.(vzájemná rivalita, všímáte si?)
"Je ti dobře?" (řekla) zeptala se ho a sedla si na okraj postele (čí?!).
"Je mi úžasně, tak to jsme rádi, jen je moje celá rodina po smrti(hurááá! Škoda, že s nima neumřela i Milagros)! Jinak všechno v pohodě!" řekl a po tváři mu stékaly dvě veliké slzy(on umí plakat?!autorka právě totálně odělala charakter postavy)"(uvozovky, copak tu děláte?). Milagros na něj nechápavě zírala(ona zvládá chápat?). Lucius? Narcissa(lidi z Nebelvíru běžně oslovujou takové jako jsou Malfoyovi křestním jménem)? Moc dobře věděla, co to je ztratit rodiče. Jenže ona je ztratila, když jí byl jeden rok (a to je lepší?!), ale on v sedmnácti(tři věty a každá začíná na spojku, ta holka je vážně talent)! Náhodou ho měla pln(ou)é zuby (náruč)(objímat a náhodou?kýble!) a neměla slov, jak by ho utišila. Pak se jí, mrška jeden, vytrhl a mířil k zá(vý)chodu se vyzvracet.:D :D :D
"Kam jdeš?" (řekla) zeptala se a rychle se k němu vydala (k záchodu? taky zvracet? o.O)(z důvodů? Kvůli ní nikdo nemá právo na soukromí?).
"Už musím jít!" řekl a podíval se na ni od záchodové mísy pláče opuchlýma a červenýma očima.(měl dvoje oči, jedny opuchlý a druhý červený jako lord Voldemort)
"Takhle nikam nemůžeš! Můžeš zůstat tady!" řekla a ukázala na dvě postele.(na dvě?! Se má rozpůlit?)
"Ale vysmahni! budeš tu se mnou?" (řekl) zeptal se a setřel si zvratky slzy.
Na tuhle otázku nemohla udělat nic jiného než vytáhnou hůlku a ušetřit jeho trápení(doufám, že tím skončí povídka a tím i moje žaludeční trápení)přikývnout.
Uběhly dvě hodiny. Milagros už spala, (kde se vzala, tu se vzala čárka? Díky ti, Bože!!) jenže Malfoy pořád brečel(Merlineeeee!). Věděla, co ho teď tíží a ta bolest musí být horší než kletba (Crucio) cruciatus (heh, já myslela, že už spala!) (zažila na vlastní kůži? nevěřim :-P). Bylo proto dobré podělit se o ni (o Crucio? :D). Přišla k němu(a kde předtim spala?) a on ji znovu vtáhl do silného objetí (snad ji objal, ne?)(*zvrací*). Jeho hlava teď spočívala na jejím krku. Pár slz jí steklo pod tričko.
"Draco, ššš! To bude dobrý!(nebude! Ty evidentně umřít nehodláš!)" řekla a vískala mu blond vlasy na temeni. Snad poprvé mu řekla křestním jménem. Co se to s ní najednou stalo, konečně autorka zmoudřela?kéž by, ale moc nedoufám? K tomu, koho nenáviděla, náhodou(náhodou?!) cítila lítost. A nejen to. To, co k němu ještě cítila, byla láska(*bere Silenciovi brokovnici a rychle nabíjí než ji přemůže ta nevolnost*). Malfoy konečně usnul (návaznost vět jak ..... :D:D:D). Milagros vzala jeho hlavu do dlaní a uřízla ji od zbytku těla a zadívala se na jeho nehýbající se obličej(*míří - autorka nebo Milagros?*). Jeho teploučký (:D:D) dech teď mířil přímo do jejího obličeje (cože?!)(trefa do Milagros). Něžně ho políbila na čelo. Malfoy se v tom okamžiku znovu probral (to mě ale dojalo... :'( ) .
"Jsi tak krásná!" řekl podlaze a políbil ji(dvě střely do autorky). Milagros v tu chvíli nevěděla co dělat (jak nevěděla? :D). A tak mu polibky oplácela (nečekaně)(bohužel). Zajel jí rukou pod tričko (už zase?! :-! Dejte mi kýbl, budu zvracet...)(bere si další kýbl). Byla sice chladná jako každá mrtvola, ale brzy změnila teplotu(si Draco připravoval snídani? Povařil ji?), protože konečně umřela. Milagros věděla, že už to jinak nejde. Začala mu rozepínat košili a pak se jím nechala svléct(*opětovně zvrací*)že se nechala svléct? :D).
Venku nádherný den(děkovná modlitba všem bohům, byli jsme ušetřeni milostné scény!)(sloveso, kdepak seš?). Ležela mu v náruči (slovesu? tak tady je!) a hladila ho jemně po krku.
"Mili, máš mě ráda?" zašeptal a podíval se jí do očí.
"Ne, nenávidím, vždyť jsem to řekla na začítku povídky! Jen autorka ze mě dělá děvku, co s spí s celmy hradem!"
"Že váháš, miluju tě! A to navždy (lol :D nevěř jí, Dráčku)!"_řekla a usmála se na něj.
"Já tebe taky!" řekl a plivl jí do tváře a zlomil jí vaz a úsměv jí opětoval.
ááá :D:D