Ve vylidněné Velké síni stála ohnivá magička-pouštní elfka s několika svými zavazadly a čekala. Vedle ní netrpělivě hopkalo cosi, co vypadalo jako zajíc zažívající návštěvu krematoria. Na elfčině rameni se pokoušela uvelebit krásná kočka. Náhle se otevřely vstupní dveře. Vstoupila skupinka "lidí" a dva bradavičtí profesoři, kteří kráčeli v čele vedle bělo-modrovlasé magičky, ukazujíce na ohnivou dokola opakovali: "To je ona! To je ona!" Mladší černovlasý magič značně naštvaně, starší spíše plačivě až zoufale. Kočka elfce do ucha komentovala cosi ve smyslu: " Co je to za partu magorů? Sou divný! Maj divný hadry! Divný špičatý uši! Divný všeco!"
"SYIO MAGAWANO!" Oslovená se zatvářila andělsky, ehm, oprava - ďábelsky a vůbec ne provinile.
"Mistře," pozdravila uctivě Syia Terchana, samozřejmě i hlubokou úklonou. Černovlasý bradavický magič oněměle zíral. Ona umí pozdravit?
"Paní," utrousila k bělo-modrovlasé půlelfce, přičemž se praštila pěstí do prsou ( eh to má být taká ta menší úklonky, capiš?). Zavládlo ticho. Brumbál znervózněl.
"Odvedete si ji, že ano?" Zeptal se tedy prosebně. Aby dodal svému výroku váhy, vytáhl ze záhybů pláště láhev ohnivé whisky zabavenou profesorkou McGonagallovou při jedné studentské párty.
"Ale to víte, že jo." Přikývla velká část divných. Objevilo se několik skleniček. Návštěva si ráda nabídla, bradavičtí magiči už to nutně potřebovali, protože i pouhá Syina přítomnost jim velice úspěšně zkratovávala nervové spoje. Terchan je zaraženě pozoroval,¨. Nejdřív jim to chtěl s velmi nasraným výrazem zakázat a toho starého neschopného dědka, co si říká ředitel tohoto "ústavu"(pro slabomyslné), poslat někam, ale když zaslechl jeden z mnoha přípitků: " Na vzájemnou spolupráci našich škol!" dostal nápad. Jeho okolí se začalo děsit, vidíce jeho zlomyslně upřímný úsměv. Došel k Brumbálovi, vyčaroval si vlastní sklenku s vlastním pitím ( asi se zná s Moodym).
"Rád bych vám něco navrhl, pane řediteli."
"Pro vás všechno, copak by jste si přál?" Ano, Brumbál by opravdu ochoten udělat cokoli, jen aby dostal Syiu z Bradavic.
"Když mohla naše studentka nějakou dobu studovat tady, myslím, že by bylo vhodné, aby několik vašich studentů pobylo nějaký čas na naší univerzitě. Co říkáte?" Snape vedle Brumbála znervózněl. Zato Brumbál se tvářil velmi spokojeně, vždyť Terchan mu právě dal možnost se zbavit několika z těch malých, otravných pitomců zvaných studenti a aspoň jednoho profesora, například Severus ho poslední dobou vůbec nebaví …
"Ale to by od vás bylo moc milé! Kolik studentů by jste si asi tak představoval? Samosebou s nimi pošlu i dozor … kdy je mám vlastně poslat?"
"Nejpozději zítra ráno s nimi několik mých lidí odlétne. Na našem novém létajícím perském koberci LUXORION 2008 bude dost místa. Nechceme riskovat, že by jste se cestou k nám někde ztratili …" Ne, fakt ne.
"Ah … tak to by byl z každé koleje jeden student, aby si nezáviděli …" V duchu už měl hotový seznam. Tak, kdo ho vytáčí hned po Syie? Á pan Potter se svým zachráncovským komplexem ho už začíná velmi štvát, jak je těžké ho udržet naživu, no a aby se nenudil tak s ním pojede sebevědomí čistokrevný Malfoy ( oba jsou teď v celách předběžného zadržení pro válečnou krutost), toho zase naštve přítomnost mrzimorského mudlovského šmejda Justina Flin-Fletchleye a pro doplnění ještě nějakou havraspárskou dívku … že by Potterovi oplatil všechny ty roky problémů slečnou Cho Changovou?
"Očekávám vaše studenty s jedním dozorem, nemám čas na ně někde dohlížet! Zítra v sedm ráno před branou!" Terchan se otočil k odchodu, on se přeci odteleportuje už teď, zbytek skupiny se vydal za ním, aby někde přespali.
"Ale … co ta … ta … tahlencta?" Ukázal na Syiu plačivým hlasem Brumbál. Ať si ji odvedou, ať si ji odvedou …
"Ať si přespí, kde chce. Má se o sebe umět postarat. Sbohem."
Super!!!!!! Já cu další...ses zmiňovala o třech kapčách, který máš napsaný...