close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Part III

6. prosince 2007 v 20:40 | Cait Sidhe |  Pátá kolej
Pro tebe ...
Všichni studenti už seděli ve velké síni. Prvňáci (nebo prváci?!) už byli zařazeni, ale Brumbál pořád nepromluvil a pořád se nepodávalo jídlo. To, že již jmenovaný ředitel si cosi špitá s profesorem lektvarů Snapem, většině žáků uniklo. Ta většina byla totiž plně zaměstnána, buď probírání onoho podivného závodu dvou kočárů při příjezdu nebo sdělováním téhož té naprosté menšině, které to nějakým zázrakem uniklo.
"Severusi, postaráte se o … ehm .. účastníky té "výměny"? Budete je prostě hlídat a zodpovídat za ně, ano? Udělíte jim menší školní trest a vyřešíte jakékoli další problémy, chápete mne?" Brumbál byl aspoň trochu slušný člověk, takže nezačal vyhrožovat okamžitě, doufal, že Snape je aspoň tak chytrý, aby se k tomu nemusel snížit.
"Jistě, pane řediteli. Mám pro ně hned dojít? A do jakého ročníku je chcete zařadit?" Ano, profesor nebyl úplný blb. Nebo možná ano, ale věděl co by mohl Brumbál udělat. V té dnešní době o vás někdo řekne že jste smrtijed a ... raději nemyslet. Nebelvírští by neváhali a všichni, kdo to umí, by na něj seslali kletbu smrti nebo ... raději nemyslet!
"Myslím, že do šestého. Je to přibližně jejich věk. Jistě, běžte pro ně. Eh ... jsou už ... v pořádku? Doufám, že jim pan Malfoy nic závažného neudělal." Bývaly časy, kdy by Snape zaskřípal zuby a bránil svého studenta. Bývaly časy. Teď poslušně odvlál přes velkou síň až ke dveřím, kterými vždy vstupují studenti prvních ročníků. Za nimi postával hlouček, ehh, spíše skupinky, no ani to ne, prostě tam stáli budoucí jednoroční studenti Bradavic. Teď už byla celá skupina v černých školních hábitech a racionálně uvažující.
"Nyní pojďte za mnou," zahlédl Butlerův mírně naštvaný výraz," prosím." Už se chystal otočit, ale pak si vzpomněl na jinou důležitou věc.
"Po hostině se dostavte do mého kabinetu, musím vám udělit školní trest." Na obrovitého strážce se ani nepodíval. Radši.
Brumbál mezitím ve velké síni konečně pronesl svou řeč.
"Drazí studenti. Letos jsem se rozhodl zpestřit naše společně trávené chvíle menším překvapením. Tento rok se mezi námi bude pohybovat děvět mladých lidí z různých zemí. Jsou prozatímními studenty naší školy. Budou navštěvovat výuku šestého ročníku. Berte je jako normální studenty. Veškeré problémy s jejich chováním apod. hlaste panu profesoru Snapeovi, který je za ně zodpovědný." Všichni studenti se s napětím zadívali ke dveřím ve kterých předtím zaregistrovali zmizet Snapea. Skupinka za nimi se seřadila do jakéhosi spořádaného zástupu. Vztyčili hlavy, narovnali se. Koneckonců, jen oni byli pozváni do této věhlasné školy čar a kouzel. Oni jsou výjimeční. Škola jim dokonce zaplatila i šaty a učebnice. Následovali profesora lektvarů do Velké síně. Dámská část (bradavických studentů) zavzdychala. Věšina dívek zůstala oněmněle zírat na dokonale krásného Edwarda, na tajemného Darwina s uhrančivým pohledem, na Jesseho ( mimochodem nevypadal jako ty duchové co si představíte z filmů o HP, při pohledu na něj by jste řekli, že je to úplně normální člověk, dokonce je i normálně hmatatelný, možná, že citlivým lidem by připadal trošku jiný, takhle jen tak přízračný, no nwm jak to mám popsat, no prostě americkej duch ... :D), na Jacoba (který se nenápadně snažil držet co nejdál od Edwarda) s jeho ostřejšími rysy a vypracovanou postavou, na Artemise, který byl sice poměrně bledý( na E. ale neměl), ale bylo na něj něco ... měl prostě šarm. A stál za ním Butler. Ani dámská část( skupiny) nezůstala nepovšimnuta. Snape je zastavil. Brumbál si znovu odkašlal.
"Myslím, že by nebylo moudré naše hosty rozdělovat do kolejí. Dostanou tedy svou vlastní," vypadalo to, že síň se roztáhla a uprostřed se udělalo místo, kde se vteřinku později objevil nový stůl. Byl kratší než ostatní, u profesorského stolu na stejné úrovni se zbývajícími, ale končil mnohem dříve, "navštěvovat budou, jak jsme již řekl, výuku šestého ročníku a hodiny budou mít se svými nebelvírskými kolegy. Ale jistě by jste je, stejně jako já, nejdříve rádi poznali. Profesore?" Obrátil se ke Snapeovi. Ten věděl, že má studenty představit. Prohledal kapsy svého hábitu. A ono nic. Pak si vzpomněl. "Aciio seznam," pronesl spíš v duchu a lehce mávl rukou ke svému místu u profesorského stolu.
"Black Jacob." Mladík předstoupil. Měl hnědé delší vlasy, ostré rysy a vysokou postavu.
"Cullen Edward." Velmi bledý, ale přesto dokonale krásný mladý muž došel k Jacobovi. A postavil se ne blíž, než v rámci zachování slušnosti musel.
"De Monra Valentine." Dívka s dlouhými černými naprosto rovnými vlasy (hehe, vyžehlila si je) a zelenýma očima se postavila vedle Jacoba. Měla vztyčenou hlavu a důkladně si prohlížela síň. Její pohled se zastavil na chlapci s podobnou barvou očí. Na čele měl jizvu ve tvaru blesku.
"De Silva Hector." Jesse se připojil k výše jmenovaným.
"Dracula Serafine." Tyhle brittské dětičky se o evropské dějiny evidentně moc nezajímali, jelikož dál klině pozorovali nově příchozí. Bledá dívka předstoupila. Její blond vlasy sahali sotva k ramenům. Jasně modré oči bloudili po síni.
"Fowl Artemis." Chlapec naznačil Butlerovi, aby zůstal na místě. Klidně a bezezájmu se připojil do řady.
"Magawana Syia." Čarodějka s ohnivě rudými vlasy došla ke skupině s zářivým úsměvem na svých rudých rtech. V očích měla veselé plamínky, ale zatím pouze tam.
"Sidhe Cait." Dívka se svěle hnědými vlasy a blond melírem se postavila vedle Syiy. Její hnědé oči se setkali s Snapovým chladným pohledem. Usmála se, tak nějak melancholicky.
"Smrt Darwin." Poslední mladík s černými vlasy a očima téže barvy přistoupil. Jeho jméno probralo všechny v síni.
"Smrt?!" Jediné slovo se ozývalo od každých úst. Ředitel znovu povstal.
"Když už je všechny známe, můžou se naši hosté posadit," pokynul jim rukou ke stolu. Poslechli a usadili se," ještě než začneme hodovat chtěl bych mezi námi přivítat profesora Lupina, který bude letos znovu vyučovat Obranu proti černé magii a profesorku Lauru Leandrovou. Ta vás bude učit nový předmět. Bílou magii," vedle Brumbála vstala sympatická mladá profesorka a mírně se uklonila," nyní, do jídla!" Na stolech se objevilo jídlo. Všichni se mu začali věnovat.
"Musím o nich vědět všechno. Rone vem si na starost kluky. Dean a Neville ti pomohou. Hermiono? Ginny? Vy dívky. Chci všechno. Odkud jsou. Co umí. S kým se nejvíc baví. Úplně všechno! Rozumíte?!"
"Ano, Harry," odpověděli oslovení sborově. Zapamatovali si to. Prohlédli si objekty zájmu jejich spolužáka, pak se dál věnovali své porci. Harry Potter ještě chvíli hleděl na nové studenty. Kdo asi jsou? Štvalo ho, že mu Brumbál nic neřekl. Měl přece právo to vědět. Možná už se potkali ve vlaku s Malfoyem. Ježiši, byli ve vlaku! No a co, pomyslel si chlapec. Aspoň vědí, co je to skutečný život a pravda. Zmijozeláci jsou špína. Představil si jak zachraňuje jednu z těch dívek před zlem (Malfoyem či jiným zmijozelem), pokud možno pomocí velmi bolestivého kouzla. Najednou měl velmi dobrou náladu.
Po hostině se studenti rozešli ke svým ložnicím. Butler se šel zeptat Brumbála, kde spí jeho svěřence a následně to místo zajistit a zkontrolovat. Jen naše skupinka se motala hradem směr sklepení. Snape se jim ztratil už před 10 minutami. Prostě zahnul a pak tam nebyl.
"Musíme ten kabinet najít!"
"Se hezky řekne a jak to bude praticky?"
"Co takhle se někoho zeptat?!"
"A koho asi? Nikde živá duše, pokud sis nevšiml." Edward s Jacobem vedli neustále stejný dialog. Pak zahnuli za jeden obzvlášť temný roh. Vedla je Serafine s Darwinem (metodou zkusmo). A kdo před nimi nestál. Mírně naštvaný Snape.
"To mě nejste schopni ani následovat?!" Otevřel dveře po své pravé ruce.
"A dovnitř!" Poslušně vlezli do odporného kabientu. Zavřel za nimi dveře a sedl si za svůj stůl. Skupinka postávala okolo. Někteří se rozhlíželi. Někteří raději ne.
"Všichni budete mít týden školní trest. Přidělím vás k různým profesorům. Budete se hlásit u nich v kabinetech zítra večer v osm hodin večer," vyštěkl,"Cullen a Black s prof. Lupinem(oba nasadili hodně naštvaný výraz), Magawana a Draculová proferoska Leandrová, Smrt a De Silva prof. McGonagalová, Sidhe a Fowl budou u pana Filche a slečna De Monra bude u mne. Vaše ložnice je ve sklepení, abychom k sobě měli co nejblíž. Všechny své potíže hlaste mě." Jeho pohledm ale říkal, že kdo něco takového udělá, skončí v hodně špatném stavu.
"Tady máte každý mapku hradu. Rozvrhy dostanete při snídani. A teď už jděte!(už mi zmizte z očí!)". S těmi slovy jim kouzlem otevřel dveře a přitom už se zvládl věnovat hodně tlusté bichli. Skupina vyšla ven. Nemluvili. Jen synchonizovaně zatáčeli a procházeli chodby, než došli k obrazu temné měsíční krajiny přes celou stěnu. Před ním stál Butler.
"Nesmím spát u vás, takže se uvidíme na snídani. Heslo je temnota." S těmi slovy se vydal do spletitých chodeb. Evidentně mu jeho vojenstký výcvik jakýmsi zázrakem umožnil si zapamaotvat trasu.
"Temnota," ozval se tedy Artemis. Obraz se odklonil. Vstoupil, ostatní za ním. Ocitli se ve společenské místnosti. Byla provedena v tmavých odstínech zelené. Vedli z ní dvoje schody. Dívčí a chlapecká ložnice. Skupina se podle toho rozdělila.
"Dobrou noc," pronesla Cait směrem k chlapcům. Zbylé dívky ji okamžitě napodobily.
"Dobrou," zahučeli chlapci.
Všihcni začali stoupat po schodech. Otevřeli dveře na jejich koncích a vešli do útulných ložnic. Vešli.
"Doufám, že žádná nejste náměsíčná a že nechrápete!" zeptala se naoko šokovaně Serafine.
"Ne!" ozvalo se v odpověď. Náledoval uvolněný smích. Konečně opadla ta strohá a napjatá atmosféra panující od stepování před Velkou síní.
"Ježiši, ten Snape je ale strašnej netopejr! Ty, Valentine, s ním budeš tejden trávit večery, já tě lituju!" řekla soucitně Cait.
"Fuj, ani mi ho připomínjete. Ten hábit ,co měl na sobě a ty jeho umaštěný vlasy! Oh, božeeee!" děsila se Syia. Všechny postupně vyjádřily Valentine upřímnou soustast. Cait si ubalila jointa a klidně pokuřovala. Ostatní vybalovali. Asi po dvou hodinách se vcelku spřátelily, zhasly a zalehly. Ale jedna jen klidně ležela. Počkala, až usnou, a potom tiše vyklozla do společenky. Ona spát nepotřebovala. Uměla to, ale pochybovala, že by se jí to teď podařilo. K vlastnímu údivu našla Serafine dole zažehnutý oheň v krbu. V křesle postavu. Tiše došla až k němu. Ovšem on se otočil a rozesmál.
"Nesnaž se. Seš dobrá, ale nepřekvapíš mě." Edward se upřímně zasmál. Serafine využila své upíří rychlsoti a skočila po něm. Jenže on stejnou rychlsotí uskočil a zaútočil na ní. Jenže teď se pro změnu rozesmála ona.
"Tohle nikdo normální nedokáže. Ty jsi taky upír, že ano?" nechala vyjet své zuby zašklebila se na něj.
"Neprovokuj! A ... když už seš tady ... nechceš si jít zalovit? Mám celkem hlad." Pokynul rukou k oknu. Mrkla. Došli k němu a vykočili ven. Nabrali svou šílenou rychlostí směr Zapovězený les.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | 7. prosince 2007 v 18:03 | Reagovat

Cait jo celkem dobrý....ne líbilo se mi to.....jen dotaz - kde má CS schovanou všechnu tu trávu?...

2 Cait Sidhe Cait Sidhe | 7. prosince 2007 v 19:56 | Reagovat

no víš jak vždycky v každé FF když s eněkdo stěhuje použije na kufry zmenšovací kouzlo a dá si je do kapcy? s mou trávou je to nějak podobně... ale dochází budu si muset nehcta poslat :D

3 Dorothea Dorothea | Web | 8. prosince 2007 v 10:53 | Reagovat

Cait: to je super.. :D až na to, že jsi z harryho, takový kladný postavy udělala tak trochu záporáka

4 Aife Aife | 8. prosince 2007 v 13:38 | Reagovat

Wow... Syia a Serafine... + prof. Leandrová... *.*

5 Cait Sidhe Cait Sidhe | 9. prosince 2007 v 20:08 | Reagovat

to dorothea: ot víš zapomněla jsme asi doplnit že je ot svtě absolutního dobra ... zlo je utiskovaný ... chudák ... potter je tim pádem ten největší hajzlik capiš? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama