close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prolog

6. listopadu 2007 v 21:02 | Cait Sidhe |  Elira Raemová
Domek na mýtině v lese. Kousek od domu stojí žena a dívka.
"Mami, proč letos nejsem s tátou? Už je srpen."
"Tvůj otec tě letos nechce."
Dívka se na ženu zpytavě podívá a zamumlá kouzlo.
"Lžeš. Mami, vždyť táta nás hledá už přes týden!"
"Jak? Jedině ... ty umíš nitrozpyt?!"
"Táta mě ho naučil. Už je to dýl."
"Ale já jsem mu to zakázala! Neměl by nic takového dělat! Já tě taky učím jen to nejnutnější! A vůbec ... ."
Na mýtinu se přemisťuje asi deset postav. Žena okamžitě vyskočí s hůlkou v ruce.
"Pojď ke mně! Přemístíme se! Vrátíme se s pomocí, takhle je jich moc!"
"Ne, mami. Chtějí mě. Tak běž."
Obě se na sebe krátce podívají.
"Ralfe, za tohle tě nenávidím!" zakřičí žena na osoby v černém a zmizí.
"A přemístit se umím sama ... ," zašeptá dívka a klidně se podívá na blížící se postavy.
Postavy v černých hábitech přicházejí pár metrů před dívku. Jedna vystupuje a obejme ji.
"Andílku, moc se mi stýskalo! Máš tu věci? Že bychom šli."
"Taky jsi mi chyběl, tati! Hned jsi pro to skočím, mám to v domku."
"Pospěš si, andílku, za chvíli se vrátí s dalšími."
Dívka běží do domku a za chvilku je zpět s obrovským kufrem.
"Já vím. Můžeme jít? A kam půjdeme? A naučíš mě něco nového?"
"Jistě, andílku. Luciusi, vyřiďte, prosím, Pánovi mé velké díky. Kdyby něco, dejte vědět. Pojď, andílku, jdeme."

Těsně před koncem prázdnin ...
V hale menšího zámečku proti sobě stojí muž a dívka. Oba mají skloněné hůlky a oddechují.
"Andílku, ty jsi ta nejtalentovanější čarodějka!"
Dívka se usmívá a běží, aby skočila muži do náruče. Najednou vbíhá do haly jiný muž v černém hábitu.
"Přišli sem! Jsou venku, ti prašivý psi! Já zdrhám, Ralfe!"
Muž pouští dívku, ale už se neusmívá.
"Andílku, běž se schovat." Staví se bojovně proti hlavním dveřím.
"Ne tati! Oni ti něco udělají! To já nechci! Ozvi se mi do školy! Chci tě ještě vidět! Oni tě zabijí něbo zavřou! Běž pryč!"
Dívka se na muže dívá tak prosebně, že se sebere a utíká jinými dveřmi. Hlavní vchod se tříští na tisíce drobných třísek. Zvenčí se ozve neznámý hlas.
"Rychle! Je tam Smrtijed! Možná víc! A pozor má tam být i nevinná dívka!"
Díra po dveřích se plní lidmi, kteří zůstavají stát před dívkou stojící uprostřed haly se skloněnou hůlkou.
"Kdo jste? Jste Smrtijedka? Odpovězte!"
"Jmenuji se Elira Raemová."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivča:) Ivča:) | Web | 6. listopadu 2007 v 21:02 | Reagovat

Ahoj, trochu jsem se rozhlídla na tvým blogu a musím uznat že to tu máš vychytaný;) taky bych tě chtěla pozvat na svůj, teprve ho rozjíždím, mám tam svoje básničky a příběhy, spíš smutný naž veselý a byla bych ráda kdybys mě napsala svůj názor ..:-) Myslím, že by tě to mohlo zajímat:) tak se měj fajn..a promiň za reklamu =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama