Myslela jsem si že mě klepne.
Fakt.
Týden bez kompu!
Ale pořád žiju.
Ani to nebylo zas tak strašný.
Když nám jednou chcíp komp a musel do kompí nemocnice tak jsme si myslela že se zblázním.
Ale ted ne.
Asi to bude tím, že jsem měla spoustu jinejch aktivit.
Byla jsem totiž u babči.
Nemá komp.
Ale protože nebyla doma musela jsem se se sestrou starat o zvěř a tak.
Teda zvěř ... dvě kočky a pes.
Já kočky, sestra pes.
Vzala jsem si Komedie od Shakespeara, že když už trpim bez kompu, budu teda trpět i Shakespearem.
Ovšem ot byl omyl.
Kočky mě přijali a komedie začali bavit.
Dopadlo to tak, že jsme každý den vylezla na střechu zahradního domku, opřela se o komín z udírny a četla.
Mladší kočka okolo honila mouchy hlínu aj.
Starší dohlížela z povzdálí nebos nechala drbat a hladit.
Pokud sestra nebyla přítomna připojil se i pes.
Když zrovna svítilo sluníčko, myslela jsem si, že nic krásnějšího není.
A je to i z části pravda.
Krásných věcí je spousta, ale krásnějších málo ...