Červenec 2007

devátá část - Sára

22. července 2007 v 21:23 | Cait Sidhe |  Povídka
Jak mi to mohl otec udělat? Jak? Proč?
A vždyť já přece nejsem zasnoubená!
To musel zařídit otec. Kdyby to neudělal ...! Kdyby ot neudělal, nemusel by mě prohlásit za mrtvou! Neseděla byhc taky na konci srázu a nekoukala bych na ty mořské vlny tříštící se dole o balvany, tak jako se za chvíli roztříštím já. Ne! Nic z toho bych nedělala ... Seděla bych u sebe v pokoji a vztekala se páč by mi otec oznámil to zasnoubení. Vztekala bych se. Ale nakonec bych se podřídila. Fakt. Mám v životě i světlý chvilky, kdy otce poslouhcám a chovám se jako vzorná dcera. Otec mi tenkrát říkál, že mě snadno vdá, protože takovou hodnou, krásnou a chytrou dívku bude chtít každý ... Maminka dej jí pán bůh lehkou zem mě také chválila ... Jsem jejich jediná dcera. Byla.
Tak proč?
Protože mám prý zničenou pověst! Protože mě tihle lidé unesli a tím zneuctili! Ale oni za to nemohou ... Jen udělali co jim řekl James. James! Ten za to může! Proč mě nenechla na té blbé louce? Za všechno může ... Ach bože proč zrovna on? Nemůže to být někdo jiný? Ne! Ale vždyť jsem si ot možná zavinila sama. Přitom to mohlo být o tolik jiné. Mohla jsem alespoň říct Jamesovi, že se mi líbí, že ho mám ráda i přes všechno oc udělal. Ale teď ot nejde. Jsem nikdo. Mrtvá dívkaveze jména. Nemám šanci na budouctnost. Kdo by mě chtěl? Nikdo. Ale nikdo jsme přeci já, a přec ani já sebe nechci. Nechci se znát!
Tak tedy.
Sbohem otče, tsejně už jsi mě pochoval.
Sbohem bratři, ať je vaše budouctnost lepší a delší než ta moje.
Sbohem Jamesy ... mám tě ráda.
Ale ne slzy, co to děláte? Proč se řinete po mých tvářích? Proč stékáte dolů? Pro toho zloducha? Pro toho krásného psance? Ach to nedělejte! Sic si to ještě rozmyslím. Jenže á musím vytrvat, musím teď ukončit svou životní pouť. No tak slzy! Přestaňte už téct! Nenávidím vás! Takhle připustit sou slabost, slabost pro toho muže. Ale proč ptám se? Vždyť jedině on může za mé trápení! Jedině on! A přesto tu teď pláči, protože už ho neuvidím, protože už mu nebudu moci říct oc k němu cítím. Ale slzy teď už vážně přestaňte! Já už také přestanu hořekovta a protivit se božímu poselství ve vůli mého otce. Zemru. Brzy.
Sbohem Jamesy, nikdy ti nepovím, že tě miluji.

Smajlíci II

22. července 2007 v 21:02 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Přeci jen těch smajlů znám víc něž těch pár předchozích, takže :
musiiic [:-} např. v icq je važně rozkošnej
opak k minulému andílku ]:-> ďablík
a kytiii @}->-- umii kytiii umiis kytii?
chudaček :-O vyjukanej
chudáček >-o uřvanej
a rozhodně ne chudáček :-/ spíš vztekloun
a bonus chudáček :-! kterýmu je na zvracení
a malá bombička @= bum!
a takovej vážně :-$ ošklivěj, podle mě se mu něco nelíbí
fajn to by mohli být všichni jestli někdo znáte nějakýho kterej tu nejni napište mi ho pls ať se taky vzdělám!!! ;-) :-) :P :D

Fénix

22. července 2007 v 20:30 | Ishiah
Ishiah - Fénix
Den za Fénixdnem míjí,
Běžím lesem a nevnímám,
Běžím dál a sténám.
Tiše,jak lehkých vánek
Nevnímám, tichou píseň,
Kterou zpívá, utíkám,
Běžím lesem a nevnímám,
Pak mě zastaví.. Kdo?
Nevnímám, jen stojím,
Neutíkám,nemám kam,
Už slyším píseň,konečně,
Snad teď uslyším ji věčně?
Kde? Odkud pochází?
Snad z vnitřku lesa,
Ne,vychází ze mě.
Kdo jsem,a kde?
Zažehl plamen,
Zažehla voda,
Slyšíte píseň?
To našla se ona.
Krouží nám nad hlavou,
Zpívá píseň svou,
Kdo je ten jenž má křídla jak vlčí mák?
Fénix,znovunarození, bájný pták.

Návštěvnost

22. července 2007 v 14:05 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Tak jsem se odhodlala dát si sem tohle počitadlo ... snad tam budou i jiný čísla než 1 a 0. ciaio Cait Sidhe
TOPlist

Smajlíci I

22. července 2007 v 13:41 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Tak doteď jsem kecala s Neko. Učili jsme se smajlíky. Před nedávnem je učil Glonden mě, tak jsem poslala svoje vědomosti dál. A protože to byla fajn zábava a smajlíci jsou věc užitečná, tak ty co znám dám i sem ať se vzdělává, kdo chce.
velmi známý :-D smích
ještě známější :-) prostě sranda
muj oblíbenec :-P plazojazyk
často používaný ;-) mrk
chudášek :'( ubrečený
další chudášek :-( smutný
pro zamilované :-* polibek
no teď něco pro neviňátka jako já O:-) andílek
a teď pšššt :-X zavřená tlamička
a tohohle nevim jak popsat 8-) jestli někdo vite co vlastně znamená tak napiště dik

Gloomy Sunday - překlad

21. července 2007 v 17:43 | Cait Sidhe |  Texty písniček
Neděle je tak ponurá
hodiny, které prožívám, jsou bezesné...
Nejmilejší stíny,
se kterými žiju jsou bezesné...
Malé bílé kytičky,
tě už nemají moc probudit.
Ne tam, kde tě vzal
temný kočár žalu.
Andělé ani nepřemýšleli,
že by tě mohli vrátit.
Budou se zlobit,
když pomyslím na to že se k tobě připojím?
Ponurá neděle....

Gloomy Sunday - píseň sebevrahů

21. července 2007 v 17:38 | Cait Sidhe |  Texty písniček

Sunday is gloomy,
My hours are slumberless
Dearest the shadows
I live with are numberless
Little white flowers
Will never awaken you
Not where the black coaches
Sorrow has taken you
Angels have no thoughts
Of ever returning you
Wouldnt they be angry
If I thought of joining you?

Gloomy sunday

Gloomy is sunday,
With shadows I spend it all
My heart and i
Have decided to end it all
Soon therell be candles
And prayers that are said I know
But let them not weep
Let them know that Im glad to go
Death is no dream
For in death Im caressin you
With the last breath of my soul
Ill be blessin you

Gloomy sunday

Dreaming, I was only dreaming
I wake and I find you asleep
In the deep of my heart here
Darling I hope
That my dream never haunted you
My heart is tellin you
How much I wanted you
Gloomy sunday

Gloomy Sunday

21. července 2007 v 17:37 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Našla jsem na jednou pěknym blogu historii týhle písničky. Byla děsivá. Přesto jsme neodolala na you.tube si ji našla a pustila ... Nejdřív mi běhal mráz po zádech ... Jinou verzi ... To už mě pěkně rozbolela škebliška ... A ještě ... ty písnička se mi strašně líbila! Neustále jsem si jí pouštěla dokola. Znovu znovu a ještě jednou! pak mě Wal na ajsku uozornila že už mi hrabe. Nechtělo se mi vypnout. Vůbec :'( . Ale udělala jsem to. Neustále jsem měla nutkání si ji pustit znova. Teď se léčim Lordama. Ale co kdybych si ji stahla? To přece nemuže škodit. Text už mám i s překladem ... Jsou daný v příslušnejch rubrikách, takže kdo chcete objevujte Ponurou neděli tady je odkaz ...

Bez dechu

19. července 2007 v 16:18 | Aife |  Trocha poezie
Jsem ta a nejsem
Jsem tu a taky tam
Oči zavíráš...
Hrůzou?
Děsem?
Ani nedýcháš...

Už nebudeš sám.
To ti slibuju.

Když skočils'
z té vysoké skály...
Co chtěl jsi?
Ne, nedočkáš se chvály?
Proč?
Proč už nedýcháš?

Měl jsi rád černou?
Teď ji mít budeš
A budeš se mnou?
A chceš?

Ne, kdo by chtěl
A přece budeš
Ke slunci jsi letěl
A k zemi dolétneš
Můj milý!
Bez dechu?
Bez viny?

Ne, nejsi pták
Vždyť nemáš křídla
Tak proč to nechat tak?

Jsem tvá černá víla
Jsem tvůj černý anděl
Jsem vlčice co vyla
Jsem hrobník, co pohřbít tě měl

Na cos myslel,
Když roztáh's křídla
A pak jsi letěl...
Tak hrozná byla tvá bída?

Můj milý!
Proč jsi zahodil dar
co dala ti tvá matka?
Proč už nejsi živý?
Vždyť z tebe je jen cár...
A já jsem vrátka?

Možná.
Ta poslední.

Vzpomínka

15. července 2007 v 21:17 | Mrs K.
Mrs K. - Vzpomínka
Už nevím datum, kdy jsme tam jeli,
kdy jsme tu kobylku poprvé zřeli.
Nevelká, tichá u žlabu stála,
odejít odtud s námi se bála.
Nakonec se jen přeci svolila jít,
do míst, kde nový domov měl být.
V tom novém kraji klidně si žila,
po krátké době klisnu porodila.
Tak běžel čas, letěl jak střela,
jenže ta kobylka zlý osud měla.
Příroda do vínku nemoc jí dala,
pro kterou každému přítěží se stala.
Stála tam sama s bolestí zlou,
přišla jsem za ní s pomicí svou.
Počalo léčení, dvě léta trvalo,
nevelkou naději přeci jen dávalo.
Hrdě a statečně vzdorovala,
den co den s údělem bojovala.
Po tomto období jsem náhle zjistila,
citovým poutem, že nemoc nás spojila.
Pak ale nastalo odloučení,
náhle a rychle bez rozloučení.
Vzpomínka na tebe kobylko má milá,
na tvoji hebkou srst, kterou jsem hladila,
na oči,kterými přání jsi říkala,
na pysky s nimiž pamlsek jsi hledala.
Věř mi, že mým přáním velikým je,
mít tebe jedinou jen pro sebe,
bez tebe smutněním mi utíká čas,
dá-li Bůh do roka získám tě zas.

Hlasování

15. července 2007 v 9:49 | Cait Sidhe
Ok takže soutěž máme.
Pokud někdo víte o nějaké pěkné básničce tak mi ji ještě klidně pošlete.
A teď důležitá otázka ...
která je ta nej?

Loučení

15. července 2007 v 9:38 | Karolína
Karolína - Loučení
Poštmistrová už tu končí,
dnes se s námi všemi loučí,
kdekdo už to tady ví,
utekla nám do Prahy!
Budou plakat lidi zdejší
pro poštmistrovou nejskvělejší!
I my pláčem " JUJKA",
Ty jsi byla naše spojka.
To už každý dávno ví,
že mu Radka poradí.
Co vykoumá pět hlav v Kladně,
na to přijde radka hravě.
Odchází mi sokol švarný,
přemlouvat Tě bylo marný.
Nadešla Tvá nová cesta,
těď miříš do hlavního města.
V Praze budou všichni čumět,
co ta Radka bude umět.
S razítky ty mrskáš skvěle,
Pražandy- ty strčíš do prdele.
Zvedneš jim hned plány hravě,
budou koukat, co máš v hlavě.
Kluci z Prahy- ti znaj tahy,
na ty pozor dej!
Když bude stát nějakej za hřích,
tak jen ...... ať je prachatej!
Jestli jich tam bude víc,
tak nám taky můžeš říct!
Seknem se vším tady
a pojedem do Prahy.
A když Tě v Praze naserou,
řekni si: " Tak ať! "
a zpátky se k nám vrať!
Dnes máš tady PATRY SHOW,
všichni z toho smutný jsou!
Snad se Ti tam bude dařit,
dneska s Tebou budem pařit.
Držíme ti všechny pěsti
a přejeme mnoho štěstí,
hod¨ně zdraví, prachů víc,
slunce v srdci a šťastnou líc!

osmá část - James

8. července 2007 v 21:31 | Cait Sidhe |  Povídka
" No tak řekneš mi to? "
" Ne! "
" Proč? "
" Protože jsi se mnou nemluvil, když jsem it to chtěl říct! "
" Jak jsem s tebou mohl mluvit, když jsme byl v bezvědomí?! "
" Tys byl v bezvědomí? "
" Protože jsem omdlel! "
" Tys omdlel? "
" Jo, když si mi řek o tý holce! "
" Tys omdlel kvůli tý holce?! "
" Eh ... ne. to se ví, že ne. "
" Dyť sto řek! "
" Neřek! "
" Řeks to! Přece nejsme blbej ne? "
" No to náhodou seš ... "
" Pročs teda omdlel? "
" Ze sluníčka. "
" Bylo pod mrakem. " do pr ....
" Tak z dusna. Jo z dusna to bylo. "
" Já si pamatuju, že bylo po dešti ... vlhko. " kua!
" Omg prostě jsme omdlel capišto?! "
" Nj ... nj ... nj ... "
" Tak cos mi těl říct? "
" Ále ... "
" Háje chtěls mi něoc říct tak ot vyklop! "
" Takže ... otec tý holky o ní prohlásil, že je mrtvá."
" To už vím."
" No, ale ona není! "
" TO UŽ VIM TAKY! "
" Takže její otec lže! " ohhhh my god proč mě trestáš????
" Prej je to celý proto, že se jí její snoubenec veřejně zřek. " snoubenec???
" No a její otec je asi mirně naštvanej, když chystal svatbu a on bude pohřeb. "
" On jí prohlásil za mrtvou jenom proto, že s ejí nějakej debil zřekl?!
" Debil, kterého si měla brát. Bohatej. Hodně. "
" Jenom proto ?????!!!!!! "
" Jo, protože jsme jí ut prej zneužili a teď je zneuctěná a má nadosmrti zničenou pověst. "
" Och ... "
" Šéfe co je ti? Vypadáš zase nějak divně. "
" Běž ... můžeš jít ... přiveď ji ke mně ... pošli pro ni .... "
Ó jak já jsem šťasten! Ó bože klidně mě ztrestej, že se raduji z neštěstí té dívky! Jenže pro mě ot znamená zázrak! Požehnání! Ona je teď volna jako pták! Může tu zůstat s námi! Může si mě vzít! Protože ó bože já ji miluji! Snesl bych jí modré z nebe! Vezmu si ji! Obklopím ji zlatem, bohatstvím a přepychem! Jenže já jsem chdudej jak kostelní myš ... Leda, že byhc se usmířil s otcem! Ne! Ale proč ne? Usmířím! Kvůli ní. Kvůli mé princezně. Otec mě určitě přivítá. Jistě se radši usmíří se mnou, než aby vše odkázal tomu malému drzému spratkovi Filipovi, který se zve mým mladším bratrem. Ještě dnes k němu vyšlu rychlého posla se zprávou! A ještě dnes se Sáře vyznám ze své lásky k ní. Odkryji ji vše. Nechám jí nahlédnout do všech zákoutí mé duše ... do všech koutů mého srdce ... do každého kousku v mé hlavě! Neboť všude je ona! Sára! Má kráska! Má bohyně! Má vyvolená! Jedinné světlo v ém životě! Oooh můj božský poklade čekám na tebe !!!!!

Klip - Totální nasazení - Slaný

6. července 2007 v 13:06 | Cait Sidhe |  Musíííííc
Nechci řikat, že tahle písnička je pravdivá, aby mi pak niko nedal přes tlamičku, ale je vážně ksvělá!

Paní sličná

6. července 2007 v 12:54 | Andor |  Trocha poezie
Paní sličná,
za vás bych život dal
a v přízeň vaši snad ani nedoufal
krásná, bohyně snad
tichý ve mně roste hlad
touha, chtíč je odkrytý
brázdy srdce rozryty
s vámi každý věčně mlád
však chtivé stihne pád
i kdyby tisíc let bych padat měl
tvář vaši okusit bych chtěl.

Absťák

6. července 2007 v 12:16 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Myslela jsem si že mě klepne.
Fakt.
Týden bez kompu!
Ale pořád žiju.
Ani to nebylo zas tak strašný.
Když nám jednou chcíp komp a musel do kompí nemocnice tak jsme si myslela že se zblázním.
Ale ted ne.
Asi to bude tím, že jsem měla spoustu jinejch aktivit.
Byla jsem totiž u babči.
Nemá komp.
Ale protože nebyla doma musela jsem se se sestrou starat o zvěř a tak.
Teda zvěř ... dvě kočky a pes.
Já kočky, sestra pes.
Vzala jsem si Komedie od Shakespeara, že když už trpim bez kompu, budu teda trpět i Shakespearem.
Ovšem ot byl omyl.
Kočky mě přijali a komedie začali bavit.
Dopadlo to tak, že jsme každý den vylezla na střechu zahradního domku, opřela se o komín z udírny a četla.
Mladší kočka okolo honila mouchy hlínu aj.
Starší dohlížela z povzdálí nebos nechala drbat a hladit.
Pokud sestra nebyla přítomna připojil se i pes.
Když zrovna svítilo sluníčko, myslela jsem si, že nic krásnějšího není.
A je to i z části pravda.
Krásných věcí je spousta, ale krásnějších málo ...