close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nenávidím minipony!

30. června 2007 v 21:07 | Cait Sidhe |  Tagesbuch
Jestli je někdo máte rádi, tak sorry, ale já už je nechci ani vidět.
Dneska ve stájích se nám totiž stala nemilá věc.
Nejdřív jsem musela vyvízt 9 koleček hnoje.
Přitom jsem se přizabila o dveře a teď ¨mám pěkně fialovej malíček.
No ale zpět k minipony.
Jeli jsme se segrou na vyjíždku.
Já na slepý kobyle a ona na velice temperanmentní kobylce.
Všechno v pohodě ...
Šli jsme v sousední vsi po asfaltce.
A pak jsme si to zkrátili po polní cestě kolem rybníka.
Byl rybník, cesta, a na druhý straně cesty ohrada s koňma.
Podobný těm oc máme my ve stádě.
Vzhlídli od pastvy a šli pozdravit.
Mezi nima vynikal takový malý roztomilý bílý a my is mysleli že nedospělý pony.
Ten byl nejaktivnější.
Ostatní na nás kouli a páslis e dál.
Malý ne.
Bežel podél ohrady a frkal.
Jé ten je zvědavý a kamarádský!
A pak ta ohrada skončila.
Malý běžel dál.
Ale pořád tam byl plot a další vrstva ohrady.
Běžel dál.
Konec ohrady.
Běžel dál.
Prolezl a vyskočil k nám na cestu.
Ržál.
A nám to najednou došlo.
Hřebec.
Dospělej.
Pokoušel se vyskočit na naše kobyly.
Ty se splašili.
Sestra málem spadla jak ta její vyhazovala.
Moje slepá málem zahučela do toho rybníka.
Tryskali jsme na silnici.
On nám stačil.
Tam jsme seskočili.
Kde je majitel?!
Nikde nikdo
Malý furt dorážel.
Musela jsem kobylu držet a od jejího zadku jsem ho prostě odkopávala.
Ještě, že byl tak malej a šlo to.
Hele vim že se to nemá, ale co jsem asi tak měla dělat?!
Díkybohu sestra měla bičík.
Toho se za chvíli bál.
Hnali jsme ho před sebou zpět do vsi a přitom veedli svoje koně.
Mě ta moje pořád kopala do nohou a šlapala na ně.
Neustále totiž chtěla někam uhybat a naklusávat si.
Když jsem pak na štěrku uklouzla a spadla jí přímo před nohy myslela jsme si že na mě šlápne.
Nezašlápla jen trochu ťukla od zad.
Došli jsme do vsi.
Ten hajzl chtěl furt odbočovat ze silnice.
Dohnali jsme ho téměř před jeho stáj.
Nikdo nikde!
Nakonec vyšli odněkud lidi s kočárkem na procházce.
Musela jsem křičet, aby si mě všimli.
Abyste věděli lidi jsou strašný svině.
Oni nejdřív zastavili, pak zase pokračovali v jejich cestě.
Ale slyšelo mě víc lidí a začali vylejzat z domů, tak se od tamtěch vrátili dva chlapy.
A hajzl se nechtěl nechat chytit.
A přijelo auto.
Honili ho okolo auta a nakonec ho chytli.
Přišla jedna paní a odvedla ho, že zná majitele.
Panebože děkuji, že ten hřebec byl "jen" minipony.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PrinceSSka PrinceSSka | Web | 2. července 2007 v 10:51 | Reagovat

juuj to musel byt brutus...nezavidim:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama