Miluju několik věcí.... dvě z toho vynikají- čokoláda a koně. Na koních jezdím rok. Myslim, že díky skvělému kolektivu u nás ve stáji jsem se hodně naučila. Našla spoutu nových camošů(hlavně koňských) a přestala se bát několika věcí. Nevytočí mě kůň stavící se na zadní, nelekaj mě prudký pohyby at už ve tmě nebo na světle...Což ovšem neznamená že jsem nějakej hrdina, to teda ani omylem. Jen jsem si zvykla. Když čekáte s vodítkem a ohlávkou před stájí a čekáte až hřebec přicválá z cca 0,5 km vzdálené ohrady, odkud ho šla pustit vaše kámoška, nesmíte se klepat jak ratlik.